Franta: „Ten oddíl byl zdravý, protože my jsme měli asi šedesát nebo sedmdesát lidí a to bylo na oddíl moc, čili se to muselo trhnout. A oni se tomu staří pánové bránili.“
Shark: „Protože oni měli bratra Vanickýho Lojzu, kterého už znali, a teď měl přijít nějaký bratr nový, že tedy Franta Bahník, který měl být vůdcem té dvojky a ne že oni by ho neznali, ale prostě oni si říkali, Vanický, to je záruka serióznosti a tak dále. A tyhle mladý, kdo ví, co oni nám tam přinesou. Nakonec se ukázalo, že ta dvojka byla, bych řekl, taková skautštější, i po té praktický stránce, než ta jednička.“
Franta: „No, nebyl to špatný oddíl, po všech stránkách. Jednak pokud se týká té zásadní skautský výchovy, ten návrat k přírodě, daleko víc než asi dnes. A pokud se týká jako vlasti, svědčí o tom, že řada našich kluků byla zavřených. Šlo zase o vlastně o návaznost na…, kterou já jsem nezažil, ale vím o něm. Takže ta výchova byla asi dobrá.“
„Neměl jsem teda jako žádný škuby, že bych šel k divadlu nebo něco takového. Vůbec jsem nevěděl, že půjdu k divadlu. Já jsem u divadla zásluhou (touhy) zabránit protektorátu a rozpuštění vysokých škol. Tak jsem se nějak dostal k divadlu. Je fakt teda, že předtím jsme dělali ochotnický divadlo tady v Hradci.“
Celé nahrávky
1
v bytě Františka Bahníka v Hradci Králové, 21.10.1998
Český herec a režisér František Bahník byl předválečným a celoživotním skautem. Narodil se roku 1919, skautovat začal díky profesoru Litochlebovi v Hradci Králové. Skautování jej natolik bavilo, že se brzy stal rádcem a poté nejmladším vůdcem oddílu v republice. K divadlu se dostal díky své touze zabránit protektorátu a rušení vysokých škol. Prošel divadly v Třebíči, Uherském Hradišti, Pardubicích i Hradci Králové. Jeho manželkou se stala uznávaná herečka Dagmar Felixová, se kterou má syna Václava, taktéž herce. Skauting pro něj byl místem výchovy k vlastenectví, lásky k přírodě, morálních hodnot a indiánské romantiky. Zemřel 4. srpna roku 2002 v Hradci Králové.
