Jsem zastáncem tlusté čáry. Odpuštění považuji za zásadní křesťanskou myšlenku a nejdůležitější Kristovo poselství. Cesta smíření je racionálnější než cesta pomsty
Zdeněk Bárta se narodil 22. března 1949 na pražském Smíchově. V dětství ho ovlivnil dědeček - vlastenec, evangelík a masarykovský demokrat. V kostele sv. Martina ve zdi se seznámil se Svatoplukem Karáskem, který ho později inspiroval ke studiu na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. Jako farář začínal roku 1974 v Chotiněvsi v Českém středohoří, kde jeho farníky tvořili především volyňští Češi, přesídlení sem po válce z ukrajinského Boratína. Bárta tu pořádal semináře, kam zval významné osobnosti disentu. Bohoslužby a setkání navštěvovali také lidé z undergroundové komunity v nedalekých Řepčicích. Po podpisu Charty 77 ztratil v roce 1979 státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V Chotiněvsi zůstal a náboženskému životu se věnoval „na černo“. Zároveň se osm let živil jako odečítač vodoměrů, než mu byl souhlas vrácen. V listopadu 1989 zakládal v Litoměřicích Občanské fórum, dva roky zasedal v České národní radě a v letech 2004-2010 byl senátorem za KDU-ČSL. Roku 2014 se stal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Spoluzaložil litoměřickou pobočku Diakonie, kde je nyní zástupcem ředitelky. Je farářem v Litoměřicích. Je ženatý a má čtyři děti.