Deset dní v Osvětimi stačilo
Edna Beck se narodila 16. června 1926 v Prostějově jako Hana Lampelová do židovské rodiny. Byla mladší ze dvou dcer, otec pracoval jako bankovní prokurista a matka zůstala v domácnosti. Oba rodiče sympatizovali se sionistickým hnutím, pamětnice se stala členkou hnutí Tchelet lavan. Rodina usilovala o vystěhování do Palestiny, před válkou se však podařilo odjet jen starší dceři. Pamětnici s rodiči 8. července 1942 deportovali do ghetta Terezín. Po dvou letech v Terezíně byli 4. října 1944 zařazeni do transportu do Osvětimi. Maminka zde zahynula, Edna Beck asi po deseti dnech odjela na práci do tábora Freiberg, kde pracovala v továrně na letecké součástky. Před koncem války ji deportovali do tábora Mauthausen, kde se dočkala osvobození. Po válce se vrátila do Prostějova, většina rodiny zahynula v koncentračních táborech. Strýc, který žil v Palestině, jí v roce 1945 domluvil fingovaný sňatek s britským vojákem, aby mohla vycestovat z Československa do Palestiny, kam přijela roku 1946. V roce 1949 se vdala a s manželem vychovala dvě děti. Pracovala jako sestra v zubní ordinaci, později jako servírka a po založení rodiny zůstala v domácnosti i ze zdravotních důvodů. Edna Beck je vdova, žije v Haifě v domově pro seniory.