Na třídním boji se nedá stavět
Narodila se 24. ledna 1947 ve vesnici Bor u Sedlčan jako nejstarší ze čtyř dětí sedláka Jaroslava Pešty. K rodovému statku patřilo třiadvacet hektarů polí, rodina chovala osm krav, dva koně, prasata a drůbež. Po komunistickém puči Peštovi nesouhlasili s kolektivizací. Strýc Bohumil, Jaroslavův starší bratr, byl v roce 1949 zatčen za přípravu chystaného vojenského převratu, jenž měl komunisty svrhnout. Původní trest smrti mu byl zmírněn na pětadvacet let těžkého žaláře, z nichž si jedenáct odseděl. Jaroslavův statek byl zatím postupně kolektivizován. Peštovi nakonec směli na statku zůstat, byť jim už nepatřil, ale pracovali na něm jako zaměstnanci družstva. V listopadu 1956 byl otec pamětnice se dvěma přáteli zatčen a za údajné pobuřování a protistátní činnost odsouzen k osmi měsícům vězení. Po matčině odvolání mu byl trest zmírněn a v dubnu 1957 byl propuštěn. Patnáctiletá Václavka v roce 1962 nedostala doporučení ke studiu na gymnáziu a našla si práci ve skladu dřevařských závodů. O rok později se díky pomoci vstřícného ředitele dostala na Střední ekonomickou školu v Sedlčanech, kde v roce 1967 maturovala. V červnu následujícího roku se vdala a s manželem se odstěhovali do Ohrazenice u Jinců v okrese Příbram. Manžel byl členem komunistické strany a věřil v reformy Pražského jara, a sovětská invaze ho proto velmi zdeptala. Změnil se a později se rozvedli. Václavka zůstala sama se třemi dětmi, přesto v roce 1979 absolvovala pedagogickou fakultu. Od roku 1975 učila dějepis a ruštinu: nejprve na základní škole v Jincích a později v Příbrami. V roce 1989 na příbramské škole zakládala Občanské fórum. Po sametové revoluci rodina restituovala statek v Boru a její nejmladší bratr Vláďa na něm začal hospodařit. Dnes tam vede úspěšnou farmu jeho stejnojmenný syn. Václavka Caithamlová žije v Příbrami.