Nevystěhovali nás. Museli jsme snášet, že k nám chodí hospodařit cizí lidé
Jiřina Císařová, rozená Martínková, se narodila 8. června 1923 v Mečeříži na Mladoboleslavsku do rodiny rolníka Josefa Martínka. Po matčině smrti v roce 1929 vyrůstala s otcem a bratrem Josefem, po otcově druhém sňatku se rodina rozrostla o dalšího sourozence. V roce 1944 se provdala do statku rolníka Václava Císaře do Řeporyj, kudy na konci války přicházeli vlasovci do Prahy. V době Pražského povstání její švagrová uvízla na pět dní na obléhané hlavní poště v Praze. Po převzetí moci komunistickou stranou v roce 1948 Císařovým nově ustavené zemědělské družstvo zabavilo půdu a hospodářství a v roce 1951 Václava Císaře obvinili z údajné sabotáže. Vazebně byl stíhán několik měsíců, než ho soud zprostil viny. Přesto se nevyhnul dalšímu pronásledování, když musel v roce 1952 narukovat na speciální vojenské cvičení, které se z původních několika měsíců nakonec protáhlo na dva roky služby u Pomocných technických praporů (PTP). Jiřina Císařová musela zůstat se dvěma malými dětmi sama. Po revoluci v roce 1989 se rodině podařilo získat část pozemků zpět, o třetinu z nich však za komunistického režimu nenávratně přišla v důsledku nuceného odprodeje.