Byla jsem v Terezíně asi půl roku, když za mnou přišla nějaká paní a řekla, já jsem tvoje maminka
Stáhnout obrázek
Eva Demelová, rozená Rosenkrancová a osvojená Michalcová, se narodila 19. října 1936 v Poličce. Matka samoživitelka ji nedokázala uživit, a tak Eva vyrůstala do dvou let u Solarových v Javorníku u Svitav a později u Michalcových v Noříně u Chocně. V létě 1943 její pěstouni dostali nařízení odvézt ji na základě norimberských rasových zákonů na shromaždiště na pražském Hagiboru. Krátce potom se ocitla v Terezíně. Pravděpodobně ji čekalo zařazení do transportu do Osvětimi, když ji v Terezíně vyhledala její biologická matka Růžena Rosenkrancová. Ta byla zatčena ve Vysokém Mýtě a převezena do Terezína v únoru 1944 ve vysokém stupni těhotenství. Po porodu byla i s dítětem umístěna do „pavlačového“ baráku číslo 21, kam s sebou odvedla i nalezenou dceru Evu. Změna umístění i postavení dítěte v systému řazení do transportu zřejmě způsobila, že Eva se nakonec s matkou a malou sestrou dožila konce války v Terezíně. Po návratu nezůstala se svou biologickou rodinou, ale vrátila se k pěstounům Michalcovým, kteří si ji v patnácti letech osvojili. Protože do školy nastoupila jako jedenáctiletá, základní vzdělání absolvovala ve zrychleném režimu. Vyučila se soustružnicí a pracovala v choceňské továrně Let (Orličan). Vdala se a v roce 1962 se s manželem a synem přestěhovala do Pardubic, kde žije dodnes.
