Zažil jsem boje o tunely v Jablunkovském průsmyku
Pan Antonín Drong se narodil 21. února 1925 v Mostech u Jablunkova v rodině brzdaře na nákladních vlacích, pochází ze sedmi sourozenců. Během studia na obecné škole vstoupil do Sokola. Je přímým účastníkem jablunkovského incidentu německých bojůvkářů z 25. na 26. 8. 1939 a bojů německé armády o tunely na počátku druhé světové války, 1. září 1939, během nichž byly tyto tunely zničeny. Po německé okupaci byl přinucen vstoupit do Hitlerjugend a jeho rodina se musela přihlásit ke slezské národnosti. Od srpna 1940 do prosince 1941 byl Antonín Drong nuceně nasazen v Jizerských horách, po svém návratu pracoval krátce u Reichsbahnu, než dostal k 19. květnu rozkaz nastoupit k Reichsarbeitsdienstu do Opole. Po ukončení této služby dostal povolávací rozkaz k wehrmachtu do Gliwic k 110. výcvikovému a nasazovacímu praporu. V lednu 1944 byl pak převelen na východní frontu. Tou dobou onemocněl silným zánětem mandlí a během bojů mu omrzla noha. V červnu 1944 se dočkal povýšení na svobodníka. Po znovudobytí Minsku Sověty byl převelen ke KampfGruppeHein patřící do 20. tankové divize. V této jednotce mu svěřili kulomet ráže 42mm. Kapitulace 8. května 1945 jej zastihla v Teplicích. Nějaký čas se skrýval v selské usedlosti v Sebuzíně, během návratu domů byl zatčen ozbrojenou železniční stráží v Dluhonicích u Přerova a po potupném pochodu Přerovem skončil ve vězení. Díky otcově intervenci Antonína záhy propustili. Poté, co absolvoval „test“ - napsat správně německy, polsky a česky jméno vsi Bukovec - se směl vrátit domů. Až do odchodu do penze pracoval Antonín Drong u dráhy a také účinkoval v mnoha dechových kapelách na Těšínsku.