Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ani ty jim…
Stáhnout obrázek
Vladimír Dvořáček se narodil 29. listopadu 1936 ve Velenově u Boskovic. V dětství těžce onemocněl a následně trpěl srdeční vadou a zhoršením zraku. V okolí rodné obce operovali partyzáni. Po prozrazení jejich úkrytu byli v dubnu roku 1945 nacisty popraveni jeho strýc a teta, Josef a Marie Krejčířovi. Po složení maturitní zkoušky šel v roce 1955 studovat pedagogickou fakultu, obor výtvarná výchova a ruský jazyk. Během vojenské prezenční služby v Uherském Hradišti byl několikrát kontaktován vojenskou kontrarozvědkou a musel chodit pravidelně informovat kpt. Oldřicha Babulu převážně o vojínovi Josefu Strachwitzovi. V Archivu bezpečnostních složek je veden mezi spolupracovníky, ale žádný spis se nedochoval. V roce 1960 se oženil s Marií Dyčkovou a narodili se jim dva synové, Vladimír a Libor. Celý život pracoval ve školství jako učitel a později byl zástupcem ředitele na základní škole v Knínicích a v Boskovicích. Po událostech v roce 1968 přiznává, že byl jeden z těch, kteří drželi linii a byli zticha, přestože s invazí vojsk Varšavské smlouvy nesouhlasil. Zajímal se o odboj během druhé světové války, zkontaktoval se i s tehdejšími partyzány a navštívil Sovětský svaz, ale vnitřně měl problém s podáním historie partyzánského hnutí podle tehdejšího jednostranného výkladu. Hrál s dechovkou, výtvarně se podílel na různých oslavách a později jako nestraník dělal předsedu SČSP (Svazu československo-sovětského přátelství). S velkou úlevou přivítal rok 1989 a události s ním spojené. V roce 1997 odešel do důchodu a v současné době žije v Boskovicích.
