Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

František Elston (Epstein) (* 1922  †︎ 2005)

• narodil se 27. května 1922 v Praze v asimilované židovské rodině

• jeho otci se podařilo pro něj získat falešný rodný list, a proto se dostal s Wintonovými transporty do Anglie

• po složení anglické maturity nastoupil k letectvu, sloužil u 313. perutě

• při havárii letadla byl vážně poraněn a utrpěl trvalé poškození zraku, které jeho leteckou kariéru silně omezilo

• po válce se vrátil znovu do Československa, z jeho početné rodiny přežil pouze otec

• v květnu 1948 emigroval se svou ženou do Anglie, pracoval jako stomatolog

• v roce 1989 se vrátil do Československa

• zemřel 6. července 2005

The English version of the text follows the Czech version

„Za celý život jsem byl desetkrát v synagoze…“

František Elston vyrůstal v asimilované židovské rodině, jejíž vztah k náboženství byl chladný. Pan Elston si přesto vzpomíná na své Bar micva, které absolvoval v Jeruzalémské synagoze v Praze u rabína dr. Arjeho. Po německé okupaci, když bylo židovské obyvatelstvo Čech a Moravy vystaveno nacistické perzekuci, zařídil pan Epstein pro svého syna místo v židovském dětském transportu do Anglie.

„Já jsem byl přes věkovou hranici, ale jaksi otec mi obstaral rodný list, který vyhovoval té situaci. Bylo mi řečeno samozřejmě, že jedu s nimi na vlastní pěst a že když mě chytnou Němci, tak o tom nic nevědí…“

Těžká havárie na Masteru

V Anglii po dokončení Technical College narukoval jako dobrovolník k RAF. Tam podstoupil důkladný letecký výcvik, který probíhal mimo jiné i v Kanadě. Po návratu z Kanady měl už jako člen Advanced Flying Unit těžkou havárii na letadle typu Master.

„Porušil jsem základní pravidlo vojáka, a to je hlásil jsem se dobrovolně, a sice na přezkoušení mašin z montáže, generálky a tak dále. Zkoušel jsem jednoho mastera a začal mi hořet od levé nohy. Byl jsem v takovejch 2000 metrech, řek jsem si, tak už padla – a já myslím, abych opustil tu kancelář, a chtěl jsem otevřít kapotu. Ta kapota se mi však zasekla v půl cesty, a tím okamžikem mi šly plameny přes hlavu. Neměl jsem jinou možnost než pustit řízení, naštěstí jsem měl rukavice. Zatímco mně ty plameny šlehaly kolem obličeje, jsem se snažil z toho dostat. Letadlo zatím už letělo hezky střemhlav.

Nakonec se mi podařilo tu kabinu vyrazit levým ramenem a taky vyrazit rameno, následně jsem vyskočil ve výšce 300 metrů. Dva letečtí důstojníci to náhodou viděli [ze země] a odhadli to na 300 metrů. Dostal jsem se z aeroplánu, ale ještě než jsem mohl zatáhnout za šnůru, tak ta potvora vybouchla, moc času jaksi nebylo. Tady se vystupuje pomalejc z aeroplánu. [na Ruzyni]

Musel jsem šetřit levé rameno, protože jsem ho měl vykloubené a samozřejmě, když člověk nemá kloub, tak to bolí. Popálenej jsem byl taky. Nohy jsem měl samozřejmě popálený, obličej byl popálenej a kalhoty taky, ale ty se daly nahradit.

Než se ten padák pořádně votevřel, jsem vletěl do drátů vysokého napětí. No, pánbíček si pravděpodobně udělal nějakou přestávku a koukal se dolu a viděl to a říká si: Tomu klukovi pomůžu. Poněvadž jsem zůstal viset asi takovej metr nad zemí. A tam na poli dělal takovej chlápek a ten, když mě viděl, tak tam přišel. Já jsem mu ukázal těma popálenejma pyskama, aby mně pomoh z toho padáku, tak von mi zmáčknul ten knoflík, spadnul jsem na zem a už mě začal kopat a kopal a kopal, neboť chlapeček myslel, že jsem Němec. Von je neměl rád, já taky ne…“

Spánek s otevřenýma očima

Kvůli ošklivým popáleninám musel podstoupit náročné plastické operace, během nichž mu byla například nahrazena chybějící oční víčka. „Tady je s náma pan plukovník Svoboda, kterej chodil klukům ukazovat, jak spím s otevřenejma vočima. Já nevim, zdali mu za to platili nebo ne…“

„Držel jsem se toho lítání, jak lejno košile.“

I přes trvale poškozený zrak usiloval po částečném zotavení o opětovné operační nasazení. Toho nakonec dosáhl, ale potom, co měl kvůli vadě zraku nehodu při přistání, musel podstoupit znovu několik operací. Po návratu ke své 313. peruti létal až do konce války jako doprovod bombardérů a protiponorková patrola.

Copak vy, vy jste se měli, ale my na barikádách…

V roce 1945 se po návratu do Prahy setkával s protichůdnými postoji Čechů k vojákům zahraničních jednotek. „Buďto k nám lidé vyjadřovali přemrštěnou, hysterickou lásku, anebo říkali: ‚Copak vy, vy jste se měli, ale my na barikádách…“

Pana Elstona však čekalo v poválečném období ještě daleko hroznější zjištění. Během nacistického běsnění v rámci takzvaného konečného řešení židovské otázky byla ve vyhlazovacích táborech zavražděna jeho maminka a dalších 17 blízkých příbuzných. Jeho otec přežil jen díky tomu, že si ho vzhledem k jeho schopnostem vybral jako ošetřujícího lékaře nechvalně proslulý Josef Mengele.

„…lidi byli navočko rudý, ale uvnitř tak rudý nebyli…“

Záhy po komunistickém puči se František Elston rozhodl vystěhovat natrvalo do Anglie. Předtím však musel žádat o vystěhovalecký pas. „Žádal jsem o pas a všechny fotografie jsem dal v uniformě. To mi úžasně pomohlo, poněvadž lidi navočko byli rudý, ale uvnitř tak rudý nebyli…“

V Anglii se rozhodl ke změně svého příjmení z původního Epstein na Elston. „Votevřel jsem telefonní knihu, chtěl jsem E, no a to mi jaksi padlo do vočka, do toho pravýho…“

V nové vlasti se František Elston rozhodl pro studium medicíny v Liverpoolu se specializací na stomatologii. Tomuto oboru se posléze věnoval během své lékařské praxe.

Ve své staré vlasti byl po listopadové revoluci povýšen do hodnosti brigádního generála a ujal se předsednictví Svazu letců svobodného Československa.

Poselství

„Němci byli prasata, jak jim rovno nebylo, ale jednali podle svých principů a doktrin. Češi byli prasata, jak jim rovno nebylo. Poněvadž neměli žádné doktriny, vymysleli si je sami a pronásledovali lidi, kteří si to opravdu nezasloužili…“

 

The English version was translated by pupils from the private primary school UNIVERZUM, Prague 9:

“I‘ve been to the synagogue ten times throughout my whole life...”

František Elston grew up in an assimilated jewish family, whose relationship with religion was cold. Nevertheless, Mr. Elson recalls his bar mitzvah, which he attended at the Jerusalem Synagogue in Prague along rabbi Dr. Arje. After the German occupation, when the Jewish population of Bohemia and Moravia was faced with Nazi persecution, Mr. Epstein secured a place for his son on a Jewish children’s transport to England.
“I was over the age limit, but somehow my father got me a birth certificate that was appropriate to the situation. I was told, of course, that I was going on my own and if the Germans catch me, then they don’t know anything..”

 

Severe accident on the master

After finishing the Technical College in England, he enlisted as a volunteer in the RAF. There, he underwent thorough aviation training, which was held, among other places, in Canada. After returning from Canada, he had a severe accident on the plane type Master as a member of the Advanced Flying Unit.

“I broke the primary rule of a soldier, which is enlisting voluntarily, although only for re-examining machinery from the assembly, general assemblies and so on. I tried one Master and it started burning in the area of my left leg. I was approximately 2000 metres high, and I said to myself, now’s the time – I mean, time for leaving the office, and I wanted to open the bonnet. The bonnet, however, got stuck halfway, and in that moment flames crossed my head. I had no other option but to let go, thankfully I had gloves on. While the flames were burning around my face, I was trying to get out. The plane was flying nicely on its own.

Finally, I managed to not only break out the cabin but also break out my left shoulder, subsequently I jumped from the height of 300 meters. Two flying officers (from the ground) coincidentally saw this and accurately guessed the height to be 300 meters. I got out of the airplane, but before I got to pull the string, it exploded, there wasn’t a lot of time. You get out of the plane slower here. (in Ruzyně)

I had to look after my left shoulder because it was disjointed, and of course, when a person doesn’t have a joint, it hurts. I was burnt, too. My legs and face were burnt of course, my pants as well, but those I could replace.

Before that parachate fully opened, I flied into high voltage power lines. Well, God probably took a break and looked down while saying: I’ll help that kid. Because I was hanging about a meter above the ground. There was a guy working on the field, and when he saw me, he came to me. I tried to tell him to help me out of the parachute with my burnt lips, and when he pressed the button, I fell on the ground and he started kicking me and kicking and kicking, because he thought that I was German. He didn’t like them, neither did I...”

 

Sleeping with eyes open

He had to undergo difficult plastic surgery because of the bad burns, during which, for example, his missing eyelid was replaced. „Colonel Svoboda is here with us, who used to show the boys how I sleep with my eyes open. I don‘t know if he was paid for it or not...”

 

“I sticked to flying like a turd to a shirt”

Despite his damaged eysights, he sought reoperation after a partial recovery.

He eventually achieved this, but after having a plane accident due to a vision defect, he had to undergo several operations again.
After his return to 313th squadron, he flew till the end of the war as a bomber escort and an anti-submarine patrol.

 

You were doing well in england, but what about us on the barricades...

After his return to Prague in 1945, he came together with contradictory attitude of the Czech people towards the soldiers of the foreign troops.
“Either people showed us excessive, hysterical love or they said:
You, you were doing well in England, but what about us on the barricades?”

There was a terrible discovery for Mr. Elston in the post-war period, however.
During the Nazi rampage as part of the so-called final solution to the Jewish question, his mother was murdered in the extermination camp and his 17 other close relatives. His father survived just because he chose Josef Mengele as his medical treatment.

 

“...people were red on the surface, but inside they weren’t so red...”

Soon after the communist putsch, František Elston decided to move to England for good. Before that, however, he had to request an emigration passport. “I put all of the photographs in my uniform and I requested a passport. That helped me amazingly, because people were red on the surface, but inside they weren’t so red...”

In England, he decided to change his last name from the original Epstein to Elston. “I opened the phone book, I wanted E, and that caught my eye, the right one...”

In his new country, František Elston made the choice to study medicine in Liverpool with a specialization in stomatology. Eventually, he pursued this field of study during his medical practice.

In his old country, after the November revolution, he was promoted to a Brigadier general and he took over the chairmanship of the Federation of Flyers of the free Czechoslovakia.

 

Obssesion

“The Germans were pigs, how they weren’t equal, but they acted accordinginly to their principals and doctrines. The Czechs were pigs, how they weren’t equal. But because they didn’t have any doctrines, they made up their own and started following people who definitely didn’t deserve it...”