Daniel Fajfr

* 1952

  • „Ráno se probudím, jednadvacátého srpna, a slyším tlouct pana domácího: ‚Pane Fajfr, pane Fajfr, Rusáci nás obsadili!‘ To byl chlap jako hora a plakal jako želva. Začal popisovat, co jim Rusové na statku dělali.“ – „Jako za války v rámci nějakého partyzánského odboje?“ – „Ano. Přivedli nějakého německého zajatce a řekli jim, že si ho za čtrnáct dní vyzvednou, a jestli jim uteče, tak je zastřelí. Takže já jsem to [invazi vojsk Varšavské smlouvy] vnímal, věděl jsem, že je to krize, ale netušil jsem, jaký to bude mít dosah.“

  • „Když jsem potom přišel do školy, tak si pamatuju, tuším ve druhé třídě, že pan učitel, který věděl, z jaké jsem rodiny, tak vždycky, když jsem něco neuměl, tak říkal před celou třídou: ‚Fajfr, Fajfr, blahoslavení chudí duchem.‘ Takže vždycky obrátil blahoslavenství, jako že jsem blbeček. To mi bylo líto, že se mi pak kluci smáli.“

  • „S máti na motorce, na péráku, jeli a projížděli nějakou vesnici, tuším Rimavskou Sobotu, a rozdali tam pár letáků ‚Boží láska objímá svět‘. Popojeli dál, přijeli do Banské Bystrice, že mají hlad, tak se šli najíst do nějakého bufetu, vycházeli ven a tam se muž v koženém kabátě ptá: ‚To je vaše motorka? Tak pojďte s námi.‘ Někdo to tam asi řekl, že se rozdávaly křesťanské letáky. Tak je zajistili a začalo peklo. Tátu zbili do němoty [bezvědomí], z uší a nosu mu tekla krev. ‚Jste špion, my to víme.‘ Poněvadž mu našli v batohu adresy z Ameriky a Anglie lidí, kteří podporovali finančně i šatstvem lidi na východním Slovensku. On se zrovna vracel z východního Slovenska a stalo se to v Banské Bystrici.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 27.03.2023

    (audio)
    délka: 02:06:54
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 09.05.2023

    (audio)
    délka: 01:00:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Styděl se, že je otec kazatel. Nakonec se jím sám stal

Daniel Fajfr na maturitní fotografii, 1970
Daniel Fajfr na maturitní fotografii, 1970
zdroj: Archiv pamětníka

Daniel Fajfr se narodil 8. března 1952 v Gottwaldově, dnešním Zlíně, Vladimírovi a Jiřině Fajfrovým. Jeho otec, doktor práv, působil jako laický evangelický kazatel. Na základní škole čelil kvůli víře posměškům ze strany učitelů i spolužáků. Roku 1961 otci sebrali komunisté státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, což se stalo v následujících letech ještě třikrát. Když roku 1966 získal otec znovu souhlas, nemohl už kázat na Moravě, a tak se rodina odstěhovala do Českých Budějovic. Tam Daniel Fajfr roku 1970 odmaturoval na gymnáziu. V letech 1970–1976 studoval na Fakultě strojní ČVUT. V roce 1973 zemřela po dlouhé nemoci jeho matka. O dva roky později se otec podruhé oženil, s Američankou Ruth Stewart. Roku 1977 pamětník absolvoval základní vojenskou službu, kterou mu kvůli kvůli víře a americké nevlastní matce znepříjemňovali nadřízení. Při práci v podniku Setuza působil v Ústí nad Labem jako laický kazatel. V roce 1982 mu úřady odebraly státní souhlas, který znovu získal roku 1988. V osmdesátých letech se podílel na pašování ilegální náboženské literatury. V roce 1988 se začal naplno věnovat práci kazatele sboru Církve bratrské v Ústí nad Labem. Roku 2023 žil v Ústí nad Labem.