Ty seš ještě mladej, ty budeš pracovat, než zdechneš
Alexander Feuerstein se narodil 20. června 1918 ve východoslovenské obci Koromľa. Vyrůstal jako sedmé (nejmladší dítě) v rodině židovského živnostníka a hospodáře. Alexander navštěvoval reálné gymnázium v nedalekém Užhorodě. Po Mnichovu obsadila jižní části Slovenska i Podkarpatské Rusi maďarská armáda. Alexander byl z rasových důvodů v posledním ročníku studií z gymnázia vyloučen a musel narukovat do maďarské armády. Měl výhodu, že uměl dobře maďarsky. Sloužil u pohraniční stráže, poté u jezdectva. V rámci zesilujících protižidovských opatření byli vojáci židovského původu z armády vyloučeni a internováni v rámci tzv. pracovních jednotek, jejichž příslušníci vykonávali za nelidských podmínek otrockou práci pro maďarskou či německou armádu v týlu bojových operací. Dva Alexandrovi bratři internovaní u téže pracovní jednotky byli zavražděni, zbytek rodiny zahynul v nacistických vyhlazovacích táborech. Po válce tak Alexander zůstal zcela sám. Po zotavení se usadil ve východoslovenských Michalovcích, kde pracoval jako obchodní příručí. Krátce po nastolení komunistického režimu Alexander po večírku v Bratislavě zabloudil v části Petržalka do pohraničního pásma. Byl zatčen pohraničníky a obviněn ze špionáže. Hrozil mu hrdelní trest, nakonec vyvázl s dvěma roky vězení, které prožil převážně v jáchymovských lágrech. Poté musel nastoupit do těžkého průmyslu. Usadil se v Praze a pracoval ve slévárně v ČKD, po nějaké době se mu podařilo získat lehčí práci u geologického průzkumu. Neúspěšně se snažil o vystěhování do Izraele. Jeho přání spatřit Svatou zemi se mu splnilo až v roce 2006 díky péči pražské židovské obce. Splnění celoživotního snu, byť v pokročilém věku, Alexandru Feuersteinovi do jisté míry pomohlo překonat traumata z válečných prožitků a ve věku 89 let se oženil s členkou pražské židovské obce, která o něj předtím pečovala.