Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Jaroslav Foglar (* 1907  †︎ 1999)

• narozen 6. července 1907 v Podskalí v Praze

• 1911 – 17. července zemřel otec Jindřich

• 1920 – poprvé, ale na krátko ve skautském oddíle

• 1922 – vstoupil do oddílu oldskautů Jestřábi, který založil jeho starší bratr Zdeněk

• 1923 – v prosincovém čísle Skauta-Junáka vyšla jeho první povídka Vítězství

• 1924 – v říjnu přestoupil do 34. oddílu Ohnivci

• 1925 – v lednu dostal skautské jméno Jestřáb („protože přišel od Jestřábů“) a stal se zástupcem vůdce oddílu

• 1925 – vedl svůj první tábor na Sázavě nedaleko Sluneční zátoky

• 1925 – 12. října došlo ke sloučení 34. a 2. oddílu, Jestřáb se stal zástupcem vůdce Dvojky

• 1927 – v září se stal vůdcem Dvojky

• 1930 – dopsal svoji prvotinu Hoši od Bobří řeky

• 1933 – v září ve Skautu-Junáku začal vycházet na pokračování román Boj o první místo

• 1934 – od března ve Slovíčku vycházejí na pokračování Hoši od Bobří řeky

• 1934 – v listopadu konečně vychází první knížka – Přístav volá v nakladatelství Melantrich

• 1934 – Jestřáb koupil vyřazený parník a nechal ho přestavět na klubovny pro několik oddílů

• 1935 – iniciuje vydávání časopisu Malý hlasatel, ale je pouze externím spolupracovníkem

• 1936 – začala spolupráce s nakladatelem Janem Kobesem; vyšla první „kobesovka“ Boj o první místo

• 1937 – 8. května zakládá při Mladém hlasateli čtenářské kluby

• 1938 – Jestřáb odešel na jaře z papírenského velkoobchodu Oskar Stein do propagačního oddělení Melantrichu; 17. prosince začíná na zadní straně vycházet seriál Rychlé šípy

• 1940 – 10. ledna se koná premiéra divadelní hry Tábor ve Sluneční zátoce

• 1940 – v listopadu, po zákazu skautingu, přechází Dvojka do ilegality

• 1941 – protektorátní úřady zastavily vydávání Mladého hlasatele

• 1943 – ve druhém pololetí krátce spolupracuje s časopisem Správný kluk

• 1945 – po obnově Junáka se stává šéfredaktorem časopisu Junák

• 1946 – v březnu po roztržce s Junáckou edicí odchází do časopisu Vpřed, kde okamžitě pokračují Rychlé šípy

• 1948 – po únorovém komunistickém převratu je v létě vyhozen z redakce Vpředu

• 1954 – Jestřáb se dostal pod dohled Státní bezpečnosti

• 1958 – v Polsku vychází první zahraniční foglarovka – Hoši od Bobří řeky

• 1963 – v časopise ABC začíná vycházet kreslený seriál Kulišáci, po patnáctileté odmlce nastává druhé Jestřábovo období

• 1964 – Jestřáb ukončil nedobrovolné zaměstnání v žákovském domově a nastoupil svobodné povolání spisovatele; o rok později se stal členem Svazu českých spisovatelů

• 1968 – Jestřáb se účastní obnovy junácké organizace; v Junáku vychází první příběh Rychlých šípů kreslený Marko Čermákem

• 1969 – mezi vydavatele foglarovek se poprvé zařadila Olympia novým románem Dobrodružství v Zemi nikoho

• 1971 – končí druhá vlna vydávání foglarovek, Foglar je opět na černé listině

• 1980 – 26. února umírá ve věku 102 let Jestřábova maminka Marie

• 1984 – naposledy se podílí na vedení tábora

• 1984 – po letech vyšel opět nový kreslený seriál – Modrá rokle

• 1987 – po 60 letech předává vedení oddílu; vydáním Hochů od Bobří řeky v Olympii začíná třetí éra vydávání foglarovek, která trvá dodnes

• 1990 – Jestřáb byl vyznamenán zlatým stupněm Řádu čestné lilie v trojlístku

• 1991 – Olympia zahájila vydávání edice Sebrané spisy Jaroslava Foglara

• 1994 – 27. dubna obdržel titul Čestný občan hl. města Prahy

• 1995 – od jara je trvale hospitalizován v Thomayerově nemocnici

• 1995 – na VIII. junáckém sněmu obdržel Jestřáb nejvyšší skautské vyznamenání – Řád stříbrného vlka

• 1997 – 5. července je za Jestřábovy přítomnosti odhalen ve Sluneční zátoce obelisk s pamětní deskou

• 1998 – 2. listopadu se konala v Olympii Jestřábova poslední autogramiáda při příležitosti prvního souborného vydání Rychlých šípů

• 1999 – 23. ledna zemřel po čtyřletém pobytu v Thomayerově nemocnici

Jaroslav FOGLAR – Jestřáb

(1907–1999)

Za sto let ode dneška nebude záležet na tom, kolik peněz jsem měl v bance, v jakém domě jsem bydlel nebo v jakém autě jsem jezdil, avšak svět může být jiný, protože jsem byl důležitým v životě hochů

Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907 a celý svůj dospělý život zasvětil práci pro děti a s dětmi. Od roku 1927 vedl šedesát let 2. skautský oddíl Praha, také nazývaný Hoši od Bobří řeky. Napsal desítky dětských knih, obrazových seriálů a povídek, které z něj udělaly jednoho z nejvydávanějších českých spisovatelů. Vytvořil také nový typ časopisů pro mládež – Mladý Hlasatel a Vpřed, jenž získal statisíce čtenářů a prostřednictvím tzv. klubů nabídl novou podobu volnočasového programu. Při své vychovatelské činnosti vymyslel a zpopularizoval množství návodů, metodických rad a her pro práci ve skautském oddíle.

Životopis

Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907, ale jako kluk si skautování příliš neužil: Ve třinácti letech mu ho maminka zakázala, protože se nachladil při prodávání junáckých losů. O několik let později se k hnutí vrací vstupem do oldskautského klubu Jestřábi, který založil a vedl jeho bratr Zdeněk. Slávek v něm ale nebyl spokojen, a tak v roce 1924 přestoupil do 34. oddílu Ohnivci, kde získal svou přezdívku Jestřáb. Stal se zástupcem vůdce a už v roce 1925 vedl svůj první tábor v blízkosti legendární Sluneční zátoky na Sázavě. Následně došlo ke sloučení s 2. oddílem, a tak se začala psát slavná historie pražské Dvojky pod Foglarovým vedením. Dvojka nepřestala žít během celého zbytku 20. století. V době zákazů skautingu fungovala v ilegalitě, ukrytá v jiných organizacích s vůdcem Jestřábem v čele. Ten vedl celých 60 let: novému vůdci jej předal až v roce 1987, kdy oslavil osmdesátiny.

Foglarovou doménou nebyly náročné a daleké výpravy za obzor, ale schopnost vykouzlit dobrodružství, které může za pomoci fantazie a kamarádů zažít každý kousek za městem či ve vedlejší uličce. Skautský program obohatil kromě množství her desítkami nápadů, které přinesly šťávu do tehdy poněkud fádního oddílového života.

Své zkušenosti, nápady a programové tipy nabízel ostatním prostřednictvím časopisů a později knih na pomezí příběhu a metodické příručky, jako byly Kronika Ztracené stopy či Náš oddíl.

Kromě vedení Dvojky se Foglar plně věnoval spisovatelské dráze, a to i v době, kdy byla jeho tvorba na indexu. První povídka Vítězství mu vyšla ve Skautu-Junáku již v prosinci 1923. O deset let později ve stejném časopise publikoval na pokračování román Boj o první místo. A pak v rychlém sledu následovali Hoši od Bobří řeky, Přístav volá a dvě desítky dalších. Ty se spolu s mnoha povídkami a komiksy v čele s Rychlými šípy staly nejpodstatnější četbou pro několik generací mladých lidí. Foglar se i v nelehkých dobách nesvobody věnoval spisovatelské a redaktorské práci, přestože v padesátých i sedmdesátých letech byla jeho tvorba na „černé listině“ nežádoucích autorů. Po roce 1989 se jeho dílo dočkalo kompletní reedice.

Ve třicátých letech přišel Foglar s nápadem, jak ovlivnit i mládež, která nemá možnost věnovat se skautingu. Pod hlavičkou vydavatelství Melantrich uskutečnil svou myšlenku dětského časopisu Mladý hlasatel, kde v roce 1937 připravil půdu pro zakládání tzv. čtenářských klubů. Náměty pro jejich program čerpal především z prostředí oddílu či skautingu jako takového.

Například bobříci svou inspiraci odborkami a Třemi orlími pery nezapřou. Skautingu tím ovšem neudělal žádnou medvědí službu, právě naopak, stal se jeho nejvýznamnějším propagátorem.

Jaroslav Foglar zemřel po dlouhé nemoci 23. ledna 1999, pochován je na Vinohradském hřbitově v Praze. Jeho životopisec a pokračovatel Miloš Zapletal o něm píše: „Jaroslav Foglar – od druhé světové války nejčtenější český spisovatel, redaktor ve své době nejúspěšnějšího časopisu pro mládež, tvůrce nejpopulárnějšího seriálu, nejdéle sloužící skautský vůdce. Literární kritikou většinou zatracovaný, totalitním režimem po desetiletí zakazovaný.“

Převzato z knihy Skautské století

Nahrávky použity z CD Jestřáb vypravuje vydané Tiskovým a distribučním centrem Junáka v roce 1998. http://www.obchod.skaut.cz/DVD-CD-a-LP/CD-Jestrab-vypravuje.html