Dneska se tleská jednou tomu, potom tomu, je na mladých, aby posoudili, co je dobře a co ne
Jiřina Fořtová, rozená Kondrová, přišla na svět 27. dubna 1924 v Duchcově. Otec Václav Kondr pracoval jako geometr, matka Magdaléna, rozená Šedivcová, byla v domácnosti. V roce 1929 se rodina přestěhovala do Plzně. Pamětnice pět let navštěvovala obecnou školu v Bolevci, pak chodila čtyři roky na dívčí reálné gymnázium v dnešní Veleslavínově ulici a tři roky na rodinnou školu v Plzni. V létě roku 1938 se zúčastnila X. všesokolského sletu v Praze. Dne 15. března 1939 byla spolu s tatínkem svědkem příjezdu německých vojsk do Plzně. Jejího bratra Miroslava v roce 1939 zatkli za účast na demonstraci spojené s pohřbem Jana Opletala a dva a půl roku byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Její bratranec prožil válku v koncentračním táboře Dachau. Zažila bombardování Plzně Spojenci 14. května 1943, kdy bomba spadla nedaleko jejich domu. Vzpomíná na osvobozování Plzně Američany. V zimě 1945 se přestěhovala do Nejdku, kde její muž Stanislav Fořt domlouval obchody se zahraničními nákupčími vlny, ona pracovala v česárnách a poté v Knize. Pamatuje si odsun Němců z pohraničí. V roce 1948 komunisté rodině zabavili pole a lesy. Do Plzně se vrátila v roce 1958. Zaměstnaná byla nejprve v Knize, poté ve Stavebních strojích a od roku 1968 ve Škodovce, kde pracovala až do roku 1993. V roce 1968 navštívila spolu s manželem přátele v Rakousku, kde viděla do očí bijící rozdíl v životě v totalitní vlasti a ve svobodné zemi. V roce 1977 jim komunisté bez náhrady zabavili a zbořili dům v Bolevci kvůli výstavbě tramvajové tratě na Košutku. Měla jednoho syna. Jiřina Fořtová zemřela 7. října roku 2019.