Člověk vzpomíná na ty lepší stránky a to horší zapomíná
Vladislav Herzán se narodil 1. února 1932 ve Velkých Hamrech. Po absolvování měšťanské školy v Jablonci nad Nisou nastoupil jako učeň-nástrojař u n. p. Kovová bižuterie, kde pracoval až do svého zatčení. Hned po roce 1945 si Vladislav Herzán začal se svými kamarády ze studií, Sokola a národněsocialistické mládeže stále intenzivněji všímat narůstajícího vlivu KSČ a pochybných osob, které do této strany vstupovaly. Když v únoru 1948 došlo ke komunistickému puči, rozhodl se společně se svými přáteli Františkem Pytlíkem a Jaroslavem Snětivým pro odchod za hranice, který však nakonec neuskutečnil. Zároveň se podílel na rozmnožení a distribuci letáku nesoucího název Hlavnímu magistrátu města Prahy. Dne 7. září 1948 byl Vladislav Herzán zatčen StB a po dni stráveném v jablonecké cele převezen do vyšetřovací vazby v Liberci. Hlavní líčení se skupinou Herzán a spol. se konalo u Krajského soudu v Liberci 24. září 1948. Vladislav Herzán byl pro provinění přípravy úkladů a rušení obecného míru odsouzen k nejvyššímu trestu z celé skupiny, v trvání 2,5 roku. V důsledku tohoto rozsudku byl jeho otec Václav poslán na půl roku do tábora nucených prací. Vladislav Herzán byl vězněn v Grabštejně, Zámrsku a Žacléři. Propuštěn byl po odpykání celého trestu. Od září 1952 konal 27 měsíců prezenční vojenskou službu u PTP. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Je členem KPV v Jablonci nad Nisou. Od roku 1990 se pravidelně účastní setkání bývalých chovanců ze Zámrsku i bývalých příslušníků PTP z Jablonecka.