Josef Hlava

* 1958

  • "V osmašedesátém roce k nám třeba vtrhli estébáci, vyhnali nás na pavlač, rozházeli kvartýr a odešli pryč. To mně bylo takových 12 nebo 10. To jsem vůbec nechápal, co se děje. Akorát vím, že toho jednoho [...] Já jsem měl svého angličáka a oni jak to rozházeli, tak se rozbil. Tak jsem ho kopl do nohy a dostal jsem takovou bombu, že jsem vypadal jak havajský domovník. No a to tak nějak ve mně vzrostl ten odpor. Takže pak jsem se furt někde s nimi dohadoval, přetahoval a rval. Třeba na Mírových slavnostech v Líšni, které tenkrát probíhaly. Kolik mně bylo? Patnáct šestnáct. Tak jsme tam trhali ruské vlajky. Samozřejmě, že vulkanizační učitel marxismu-leninismu [...] Tím pendrekem nás pěkně dobili. Já jsem teda zdrhl, protože jsem byl dobrý atlet. Hrával jsem fotbal a házenou za Moravskou Slávii, házenou tedy za Lokomotivu Heršpice, takže jsem byl na tom dobře. Tak jsem utekl, ale oni to z kluků vymlátili, takže si pro mě přišli do školy. O to jsem to měl horší, že jsem zdrhl."

  • "A to první letadlo, to jsme ještě ani neviděli, nebo viděli vysoko, že tam něco kouří, že se valí dým. Tam je to vidět na té fotce, jak se valí ten dým, a na té kameře." – "To druhé letadlo?" – "To druhé letadlo, to vám byl takový hukot, že jsem se otočil a to fakt bylo nízko, hrozně nízko. A napálilo to do té druhé věže. To teda byla bomba, to byl mazec. A ta právě spadla první, protože narazil hodně nízko. No a hrozné bylo [...] Protože nás vyhnali, tak jsme odjeli k tomu Brooklyn Bridge. Pokračovali jsme v natáčení, tak jsme tam chodili různě. Lidé zděšení, stáli, koukali, co se děje. A tam tedy jste viděl, jak lidé skákali z těch domů, což musí být něco [...] Nedovedu si to vůbec představit, že musíte být v takové zoufalé situaci, že tady z té obrovské výšky skočíte."

  • "Já jsem třeba chodil do Skautu. Ten zrušili, všichni odešli do Pionýra, děcka. Založili se pionýři, tak je ošátkovali, rudé šátky, všechny tam vzali a: 'Hlava, ty ne! Tys byl ve Skautu, vypadni! Ty nemůžeš do Pionýra mezi nás. Jsi politicky špatný.' Jako děcko to nechápete. Jako proč?! Odezva byla ta, že jsem tam nějakého toho pionýra ztloukl a roztrhal jsem mu šátek. Takové ty špatné děti, co žalovaly, a tak."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Brno, 20.07.2021

    (audio)
    délka: 02:14:45
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vždycky jsem si dělal, co jsem chtěl. Když mi něco zakázali, tak jsem šel proti nim

Josef Hlava, 2021
Josef Hlava, 2021
zdroj: Post Bellum

Josef Hlava se narodil 9. března 1958 v Brně. Jeho otec Karel Hlava, který se narodil v roce 1902, zažil obě světové války. V té první byl dokonce zraněn. Pracoval jako vlakvedoucí. Na dráze se nejspíš seznámil s Josefovou maminkou Marií Hlavovou, rozenou Punčochářovou, která byla vlaková průvodčí. Celkem měl pamětník pět sourozenců. Jeho otec zemřel tragicky v roce 1976. Pamětník se vyučil lakýrníkem. Od 70. let hrál házenou. Později se ve zmíněném sportu realizoval i jako trenér. V roce 1978 odešel na vojnu. Sloužil u oddělení pasové kontroly na tehdejších československo-rakouských hranicích. V roce 1989 se v Brně účastnil demonstrací během sametové revoluce. Po smrti maminky odletěl v roce 2001 za bratrem Pavlem Hlavou do USA, kde se oba stali 11. září očitými svědky teroristického útoku na Světové obchodní centrum. V roce 2021 žil u Vranovské přehrady.