Víra dokáže, že i z úplné maličkosti se může stát velká věc
Radim Hložánka se narodil 4. ledna 1923 v Petřvaldě v hornické rodině. Studoval na gymnáziu v Příboře a po záboru Sudet přešel do Ostravy, kde maturoval v roce 1943. Poté pracoval dva roky v Příboře jako zámečník, v roce 1945 se stal tajemníkem Národního výboru v Petřvaldě a později učil na obecné škole v Jistebníku. Díky Antonínu Huvarovi se zapojil do skautského hnutí, byl také členem organizace Orel. V září 1948 nastoupil do kněžského semináře v Olomouci, který byl však v srpnu 1950 zrušen. Radim Hložánka pak pracoval jako dělník u vodních staveb na severní Moravě. V květnu 1961 byl s dalšími pěti lidmi zatčen. V září téhož roku byl Krajským soudem v Ostravě odsouzen ve vykonstruovaném procesu na jedenáct let za velezradu a rozkrádání socialistického majetku. Vězněn byl ve Valdicích, na takzvaném Vatikánu, kde se sešla řada kněží, biskupů, profesorů a řádových představených. Propuštěn byl v říjnu 1963. Dne 16. dubna 1967 byl v Petřvaldu tajně vysvěcen na kněze biskupem Štěpánem Trochtou. V listopadu 1968 nastoupil jako kaplan v Mostě. Dne 20. března 1982 byl znovu odsouzen. Za maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi dostal trest ve výši dvacet měsíců. Trest si odpykával v Plzni na Borech, kde se setkával například s Václavem Havlem nebo s Františkem Líznou. V listopadu 1982 byl po infarktu z výkonu trestu propuštěn. Státní souhlas k výkonu kněžství už ale nezískal, a proto odešel do důchodu, během nějž však pokračoval ve vydávání samizdatu až do dalšího odhalení v roce 1985. V listopadu 1989 nastoupil jako administrátor do farnosti Kostelec u Kyjova. Od roku 1991 pracoval ve farnosti Svatobořice-Mistřín, v roce 1992 se stal děkanem a od roku 2002 kanovníkem kroměřížské kapituly. Radim Hložánka zemřel 28. ledna 2017.