Otcovi sebrala KSČ sklárnu, syn musel dřít se žloutenkou v lomu
Pamětník Jaroslav Hlubůček se narodil 10. února 1929 v Železném Brodě jako třetí ze čtyř dětí. Jeho rodina podnikala ve sklářství a bižuterii, která v regionu zažívala velký růst. Od mala se zapojoval do výroby, mimo to chodil také do Sokola. V roce 1936 pamětník přivítal na pódiu v Železném Brodě Edvarda Beneše. Během druhé světové války byl totálně nasazen a nedokončil tak gymnaziální studia. Jeho otec pomáhal partyzánům a později jej zatklo gestapo, díky dobrým vztahům s jabloneckými obchodníky však vyvázl. Na konci války Jaroslav Hlubůček jako člen Revolučních gard zažil osvobození i rabování Jablonce. V roce 1948 komunisté znárodnili rodinnou firmu, rodiče sesadili z řídících funkcí. Pamětník dostudoval obchodní akademii, ale místo vysoké školy nastoupil pro špatný kádrový profil k Pomocným technickým praporům (PTP). Během vojenské služby se oženil. S manželkou Danou vychovali dvě dcery. Když se mu podařilo odejít do civilu, pracoval nejprve jako vedoucí Obchodního domu Ještěd, poté se vrátil do rodinné firmy na pozici dispečera. Postupně se díky svým schopnostem vypracoval do řídících funkcí, ale během normalizace po něm požadovali členství v KSČ. Opakovaně jej odmítal, ale i tak zůstal ve vedoucí funkci. Po roce 1989 založil vlastní podnik na výrobu měkce pájené bižuterie v Jablonci. O dvacet let později po krachu exportní firmy Jablonex se zasadil o přetrvání tradice jabloneckého sklářství a bižuterie. Následně působil jako předseda Svazu výrobců skla a bižuterie. Jeho manželka podlehla v roce 2010 rakovině. Jaroslav Hlubůček se o sedm let později znovu oženil. V roce 2022 žil v Jablonci nad Nisou.