Každý bolševik nosil v kapse mou podobiznu
Frederike Hoffmann se narodila jako Bedřiška Synková 7. března 1935 v Praze v rodině technického inovátora a vynálezce Bedřicha Synka a jeho ženy Jany. Vyrůstala se čtyřmi sourozenci v rodinném bytě na Pankráci. Po válce nastoupila na osmileté gymnázium, ta ale byla ihned po únorovém převratu roku 1948 zrušena, a tak pokračovala na druhém stupni základní školy. Podnik jejího otce, ve kterém vyráběl filtry na motorový olej podle vlastního patentu, byl znárodněn a otec se nikdy nedočkal válečných reparací z Německa, které ho mělo odškodnit za to, že jeho patent za války používalo; tyto peníze zabavil československý stát. Frederike (toto jméno přijala až později ve švýcarské emigraci, ale jeho používání upřednostňuje) se roku 1948 zapojila do činnosti skautského oddílu ve středisku Ostříž. Po absolvování základní školy se již nedostala na gymnázium, vyučila se proto elektrotechničkou a začala studovat vyšší průmyslovou školu. Její oddíl se nepřestal scházet ani po zákazu skautingu v roce 1949. Teprve v roce 1953 Frederike již jako vedoucí oddílu rozeslala členům oběžník, kterým je informovala o rozpuštění oddílu a doporučila jim samostudium skautských dovedností. V létě 1954 byla zatčena a strávila osm měsíců ve vyšetřovací vazbě v Bartolomějské. Roku 1955 se konal proces s členy skautského střediska Ostříž, obviněnými mimo jiné ze shromažďování zbraní. Frederike byla odsouzena k deseti letům vězení za velezradu, po odvolání jí trest snížili na osm let. Vězněna byla necelé dva roky v táboře Želiezovce na Slovensku, kde vězeňkyně vykonávaly práce v zemědělství. Na přelomu let 1957 a 1958, kdy v Želiezovcích vypukla epidemie žloutenky, byla převezena do pardubické věznice. Na žádost její matky ji předčasně propustili v květnu 1959. V době jejího věznění pracovala její matka jako sekretářka na výtvarné škole, kde se o dívčině osudu dozvěděla sochařka Marie Uchytilová. Jako tajný vzdor proti komunistickému režimu se rozhodla její podobu podle fotografií zachytit v návrhu, s nímž se účastnila soutěže o vzhled nové korunové mince. Soutěž vyhrála a motiv dívky sázející lipovou ratolest, inspirovaný tváří Bedřišky Synkové – Frederike Hoffmann, zdobil československou korunovou minci až do roku 1992. Frederike odmítla spolupráci se Státní bezpečností a dalších pět let pracovala ve zlatnickém družstvu Soluna. Provdala se za Evžena Hoffmanna a roku 1967 se jim narodil syn Albert. V září 1968 v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy celá rodina včetně rodičů a sourozenců emigrovala do Švýcarska, kde Frederike Hoffmann žila až do roku 2021. Roku 1970 se jim narodil mladší syn Benedikt. Její manžel pracoval v pojišťovně, ona sama si v době, kdy byly děti malé, nacházela příležitostná zaměstnání na snížený úvazek. Byla aktivní v klubu bývalých politických vězňů v exilu, mj. se 21. srpna 1988 účastnila pochodu k sovětské ambasádě.