Po vyvraždění rodiny zůstal v terezínském ghettu čtyřletý židovský sirotek
Stáhnout obrázek
Pavel Hoffmann se narodil 20. března 1939 v Praze jako jedináček v židovské rodině. V červnu 1942, několik dnů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, mu gestapo popravilo otce Jana Hoffmanna na Kobyliské střelnici. O tři měsíce později následovala deportace prarodičů Hoffmannových do terezínského ghetta a Auschwitz, kde zahynuli. Do Terezína byl v červnu 1943 deportován také on se svou matkou Alžbětou, ta po třech týdnech zahynula. Pamětník tak v židovském ghettu zůstal jako sirotek a přežil zde bezmála další dva roky. V únoru 1945 se dostal do záchranného transportu, který terezínské vězně odvezl do městečka St. Gallen ve Švýcarsku. Ještě toho roku se do Československa vrátil nazpět. Nejprve se ho ujal strýc z matčiny strany a později teta na Východním Slovensku, u které vyrůstal do svých sedmnácti let. Po maturitě odešel v roce 1956 do Prahy studovat České vysoké učení technické. V roce 1968 získal po druhém výměnném pobytu zaměstnání v Německé spolkové republice, kam se s rodinou odstěhoval těsně před srpnovou okupací. V 90. letech začal podnikat a i nadále žije se svou rodinou Německu v Reutlingenu (duben 2021).
