Tak se člověk na to připravil, jako že je to teda skutečnost a že teda umřu
Alois Holub se narodil 11. června 1917 v Bítovčicích. V letech 1932-1936 se učil truhlářem v dílně mistra Jelínka ve Valašském Meziříčí. V roce 1938 dostal povolací rozkaz, na vojnu nastoupil v Jemnici, ale brzy byl s vážným onemocněním hospitalizován v Jihlavě. (Po válce byl ze zdravotních důvodů vojenské služby trvale zproštěn). Po návratu z nemocnice a rozpuštění československé armády roku 1939 se vrátil k mistru Jelínkovi do Meziříčí a pracoval zde v truhlářské dílně. Setkal se zde s přáteli, díky kterým navázal spojení s ilegálním odbojem organizovaným Komunistickou stranou Československa. 19. května 1939 vstoupil Alois Holub do KSČ, ale v odboji neměl příležitost vyvinout větší činnost. V roce 1941 byla celá skupina prozrazena a 16. března 1941 byl také Alois Holub zatčen. Ihned byl převezen do Kounicových kolejí v Brně, kde se stal svědkem masových poprav. Po půl roce vězení byl 9. října 1941 převezen nejprve do shromažďovacího tábora Pod kaštany v Brně a následně do koncentračního tábora Mauthausen. Zde pracoval v truhlářské dílně. Díky své zručnosti (vyráběl dřevěné krabičky a kazety zdobené intarzií pro esesáky) se v táboře dožil konce války. Když se blížilo osvobození a Němci v táboře vytvořili stanové ghetto Zeltenlager pro Židy, které převezli z jiných táborů, nosil Alois Holub potraviny do tohoto stanu. Sinaj Adler, muž, kterému takto zachránil život, později vydal knihu a nominoval Aloise Holuba na ocenění Spravedlivý mezi národy, které uděluje izraelská Komise pro rozpoznávání spravedlivých při památníku Jad Vašem. Toto ocenění Alois Holub skutečně získal. Po válce pracoval Alois Holub v podniku Rieger-Kloss, kde se vyrábějí varhany.