Nebylo kde se umýt, ani kam jít na záchod
Stáhnout obrázek
Emilie Hošková, roz. Rovná, se narodila 4. října 1912 ve Zvolenu na Slovensku. Její otec pracoval na železnici, matka zůstávala v domácnosti. V patnácti nebo šestnácti letech opustila rodinu a odstěhovala se do Zlína k sestřenici. Stala se z ní přesvědčená komunistka. Ve spolku místních komunistů potkala svého budoucího manžela Jaroslava Hoška (Jarin Hošek, pozdější komunistický novinář). Jaroslav odešel bojovat do Španělska, kde byl raněn střelou dum-dum. Někdy v roce 1939, po zotavení, se dostal zpět do Československa. Z obavy před nacistickým vyšetřováním a vězněním kvůli Hoškově působení ve Španělsku a komunistickému přesvědčení obou manželů spolu utekli do SSSR. Legálně, sovětské velvyslanectví je před úřady prohlásilo za své zaměstnance. Žili nejdříve v ubytovně, „domově oddechu“, v Soči, pak se přestěhovali do Ivanova, kde krátce pracovali v mezinárodní dětské škole. Zde potkali děti protinacistického odbojáře Jana Ziky. Hoškovi později nastoupili do Kominterny a stali se moderátory slovenského a českého vysílání. Emilia v Moskvě v květnu 1940 porodila dceru Jaroslavu. Po válce se vrátili do Československa, Jaroslav působil u Bezpečnosti, ona později nastoupila ve Zlíně do knihovny.
