Věděla jsem, že rodové jméno Roubíček tam nesmím napsat
Erika Hrochová, rozená Bichlerová, se narodila 15. ledna 1928 v rakouském Salcburku jako jediné dítě svých rodičů. Otec byl Rakušan a matka česká Židovka. Dětství a první školní léta prožila na rakouském venkově, poblíž Salcburku. V roce 1936, po smrti matky, byla svěřena do péče a výchovy matčiných sester. Přestěhovala se k nim do Prahy, kde se jí dostalo veškeré péče a rodinného zázemí a podpory. Dále pokračovala ve školní docházce na německé základní škole a od roku 1939 na německém gymnáziu, kde při vyplňování dotazníku „přejmenovala“ své židovské předky, aby nebyla vyloučena ze školy. V roce 1940 jí zemřel otec. V letech 1941–1942 bylo deset členů rodiny deportováno do Terezína a poté někteří do koncentračních táborů Osvětim a Trawniki, kde sedm z nich zahynulo. Dva se před deportací ukrývali. Teta opatrovnice se vyhnula deportaci díky pomoci tzv. treuhändera, německého správce firmy manželova zaměstnavatele. Po válce pamětnice požádala ministerstvo školství o výjimku a získala povolení k pokračování ve studiu na církevním gymnáziu u sv. Voršily v Ostrovní, kde roku 1947 úspěšně maturovala. Následovalo čtyřleté studium na Vysoké škole obchodní zakončené až v roce 1952 nepříjemným zdržením druhé státnice z kádrových důvodů. Hned po škole nastoupila do prvního zaměstnání, rok nato se vdala a založila rodinu.