Lidé dnes mají všemožné vymoženosti, ale chybí jim lidství a vzájemné porozumění
Jaroslava Hynková, dívčím příjmením Mlynářová, se narodila 26. července 1935 v obci Radim v okrese Chrudim. Tak jako tisíce jiných se její rodina po válce přestěhovala za lepší budoucností z vnitrozemí do pohraničí, kde osídlili vyprázdněný dům po odsunu Němců. Našli si hospodářství v obci Horní Lipka nedaleko Králíků. Život v podhůří Králického Sněžníku se ale změnil v noční můru. Obec tehdy ještě ovládal komisař Vladimír Rozinek, za jehož působení docházelo k násilnostem, a dokonce k sedminásobné vraždě místních Němců. Když se situace uklidnila a rodina po značném úsilí rozjela své nové hospodářství, přišli o něj během komunistickým režimem řízené kolektivizace venkova. Několik let pak živořili, protože za těžkou práci v místním jednotném zemědělském družstvu dostali jen minimální mzdu a živil je hlavně jejich záhumenek. V patnácti letech se Jaroslava přestěhovala do Letohradu, kde nastoupila jako dělnice v textilní továrně Orban (později Perla). V této továrně pracovala až do odchodu do penze. V roce 1952 se provdala za Václava Hynka, s nímž měla ještě ten rok dceru Jaroslavu a v následujících čtyřech letech další dvě dcery – Venuši a Miluši. V Letohradu žila i v roce 2018.