Člověk se nenarodil, aby ho někdo zabil
Dimitrios Ioakimidis se narodil 4. června 1933 v malé horské obci Langadia v severním Řecku jako nejmladší ze šesti dětí. Jeho rodinu velmi těžce postihly události 20. století. Jednoho dědu v Gruzii zavraždili Turci a druhý zemřel na tyfus během stěhování z Gruzie do Řecka, kam ve 20. letech minulého století odešli se třemi syny i rodiče pamětníka. Usadili se právě v obci Langadia, stojící kousek od hranic s tehdejší Jugoslávií. V ní za druhé světové války zažili opakované útoky bulharských vojáků, kteří zastřelili několik civilistů v obci. Rodina proto uprchla z domova a vrátili se až po třech letech. Bratři Kiriakos a Ilias se zase jako řečtí vojáci a partyzáni účastnili bojů s italskými, německými i bulharskými invazivními jednotkami. Za následné občanské války rodina zažila zátahy vládních vojáků. Bratři bojovali v řadách levicové Demokratické armády Řecka (DSE). Občanská válka rodinu zcela rozdělila. Dimitrios s rodiči pak žil v Československu, bratr Kiriakos dožil v Taškentu v Uzbecké SSR, bratr Ilias v Bulharsku a sestra Elisabet žila v Polsku a později v Rumunsku. Po příchodu do Československa se rodiče s Dimitriosem nastěhovali do pohraniční obce Zálesí. V roce 1950 je ale poslali do Karviné, aby se zapojili do budování hornického města. Čtrnáct let tam bydleli s dalšími dvěma rodinami v bytě o čtyřech místnostech se společnou koupelnou a záchodem. Šestnáctiletého Dimitriose nejprve na rok poslali do dětského domova v obci Běstvina na Chrudimsku a poté do vítkovických železáren, kde se vyučil valcířem kovu a kde zároveň tři roky pracoval. Pak se vrátil za rodiči, aby jim pomohl v tíživé ekonomické situaci. Pracoval pak nejprve v národním podniku Železárny Karviná, poté v n. p. Bytostav a následně v n. p. Rudné doly. Dvakrát se oženil a měl tři děti. V roce 1990 se přestěhoval do řecké Soluně, ale kvůli vysokým finančním nákladům se v roce 2003 vrátil do Česka a usadil se v Jeseníku, kde žil i v roce 2017.