Donášeli na mě StB, ale žádnému z nich to nemám za zlé
Josef Jančář se narodil 22. května 1951 v Těšově nedaleko Uherského Brodu. Jeho tatínek měl kovárnu a maminka pracovala na malém hospodářství, dokud jim na konci 50. let vše nezabavili komunisté. Mladý Josef se účastnil protestů po invazi vojsk Varšavské smlouvy a po upálení Jana Palacha. Nastoupil do semináře v Litoměřicích, ale po druhém ročníku musel jít na vojnu do Týniště nad Orlicí, kde hlídal muniční sklady. Tajně se setkával s karmelitánem páterem Minaříkem, do jehož rukou později tajně složil řeholní sliby. V semináři s dalšími bohoslovci rozmnožovali Chartu 77 a další samizdatovou literaturu. Biskup Vrana vysvětil Josefa na kněze a jeho prvním působištěm se stala farnost svatého Mořice v Olomouci. Tam se také podílel na rozmnožování samizdatové literatury. Po dvou letech musel z Olomouce pryč. Josefa přesunuli do Hranic, kde ho začala sledovat Státní bezpečnost. Protože byl stále aktivní v podzemní církvi a pracoval s mládeží i mimo kostel, přesunuli ho do Frýdku-Místku. Tam se ke sledování přidaly dlouhé výslechy u Státní bezpečnosti. Josef musel znovu farnost opustit a byl přeložen do Frýdlantu nad Ostravicí. Tam také prožil sametovou revoluci a působil zde až do roku 1994. Odešel do Říma studovat církevní právo a patnáct let zde zastával funkci generálního prokurátora. Po návratu zastával funkci soudce církevního.