Marie Jančová

„Jako pro manžela, jak bych to řekla, ten rok čtyřicet osm tam začínal špatně, protože měli velký hospodářství. V roce 1947 bylo velký sucho, neurodilo se, a ještě k tomu dobytek, přišli o dobytek. To byla ta, slintavka řádila, takže přišli o dobytek, neurodilo se a ty dodávky nemohli tak splnit, jak měli předepsaný. I když se snažili je nahradit něčím jiným, tak oni nemohli, protože jeho otec byl jako označenej jako rozvraceč republiky. A tak neměl, neměli tu možnost ty dodávky plnit a takhle. A začli být stíháni od toho osmačtyřicátýho roku.“

„Tak co bylo doma u rodičů, když si to takhle těžko jako zvětšovali to hospodářství, no tak do toho JZD nechtěli jít, zvláště ne maminka, protože se do toho dávaly peníze. A my jako děti, co jsme vydělávaly, tak jsme ty peníze jim do toho přispívaly. Aby se to zaplatilo, žádný dluhy, dřív nemohl jsi jít a vypůjčit, protože nikdo by mu jako nešel ručit, to se každej bál. No tak co se mohlo koupit, to se koupilo. No ale chtěl to hospodářstvíčko takový, aby bylo trochu větší. No, přišli, přemlouvali do toho, do těch JZD. No tak až potom za dlouho jako v tichosti a v klidu to tatínek předal. A šel pracovat do toho JZD.“