Nebylo mi jedno, co se kolem mě děje. Nikdy!
Zdeněk Jelen se narodil 27. srpna 1964 v Brně. Vyučil se pekařem a číšníkem. Ambici studovat na gymnáziu neměl, jelikož dle jeho slov by ho na školu stejně nepřijali kvůli špatnému kádrovému profilu jeho rodiny. Prastrýc Zdeňka Jelena, Miroslav Antonín Liškutín, totiž bojoval proti nacistům za druhé světové války na západní frontě u 312. československé stíhací perutě a po roce 1948 se rozhodl opustit zemi a žít v Británii. Zdeněk Jelen nastoupil v 80. letech na vojnu do Žatce, kde mu tamní politický důstojník připomněl historii jeho rodiny. Naštěstí nevěděl nic o Zdeňkově odlišné sexuální orientaci, jinak by měl pobyt na vojně ještě komplikovanější. Být homosexuálem v komunistickém Československu znamenalo velké společenské stigma. Po vojně se pamětník vrátil zpět do Brna. Možnosti, kde se seznámit nebo alespoň částečně projevit své pravé já a přitom se nedostat do potíží, příliš nebylo. Přesto existovalo několik výjimek jako například hotel Korso nebo klub pro uzavřenou společnost, který provozoval pouze pro své homosexuální přátele Richard Sehnal přímo v suterénu svého domu. Pamětník o své orientaci otevřeně promluvil až po pádu režimu. Po roce 1989 úspěšně provozoval restauraci Áčko, kterou navštěvovala nejen LGBT komunita, ale i brněnská bohéma. V době rozhovoru (2022) se věnoval učňům oboru kuchař/číšník v Mikulově.