Jedna mina za druhou, nevěděli jsme, kam máme utéct
Václav Jeřábek se narodil 22. března 1923 v Pacově u Tábora, brzy se však s maminkou a sestrami přestěhovali do Kežmarku na Slovensko, odkud maminka pocházela. Všichni pak přijali slovenské občanství. Václav ve svých osmnácti letech nastoupil do slovenské armády a byl přidělen k dělostřelcům. V roce 1944 odešel spolu se sedmi kamarády zúčastnit se Slovenského národního povstání. Na ústupu před Němci se nejprve ukrývali v jedné z vesnic a poté v lese, kde se chtěli přidat k partyzánům, což se jim nepovedlo. Od října do listopadu 1944 se ukrýval v Dolní Lehotě, odkud mu pomohly jeho sestry, přes které získal falešné cestovní doklady a odjel zpět domů do Kežmarku. Tam se ukrýval až do ledna 1945, kdy byl coby aktivní voják odeslán do bojů u Liptovského Mikuláše. Konec války prožil kvůli špatnému zdravotnímu stavu v nemocnici. Po válce se přestěhoval do Prahy. V padesátých letech nastoupil po ročním doplnění vzdělání na ministerstvo zahraničních věcí jako úředník a byl vyslán na zastupitelský úřad ve Vídni a posléze na zastupitelský úřad v Haagu. Zkraje šedesátých let byl z ministerstva propuštěn a zaměstnán v podniku zabývajícím se exportem obuvi.