Otec mi řekl: „To víš, že jeď“
Stáhnout obrázek
Helena Johnson se narodila 3. února 1948 v Plzni jako Helena Slavíková. Dětství popisuje jako idylické, a to navzdory faktu, že dědeček přišel v únoru 1948 o majetek a rodině s protikomunistickým smýšlením se nežilo svobodně. Obzvláště otec nesl situaci ve státě těžce a svou dceru podporoval ve studiu cizích jazyků, jako kdyby tušil, že se jí jednou budou opravdu hodit. Po základní škole šla na gymnázium, díky svému zájmu se postupně naučila německy, anglicky, latinsky a samozřejmě rusky. Měla několik přátel v zahraničí, se kterými si pravidelně dopisovala a díky kterým se podívala mimo Československo. Nemohla studovat medicínu, zvolila tedy alespoň vysokou pedagogickou školu. Během uvolnění na jaře 1968 se náhodně setkala se západními turisty, kterým poradila cestu. To vedlo k výslechu na StB. Tato nevinná událost byla jednou z posledních kapek, když přišla okupace a Helena Johnson se rozhodovala, jestli v nesvobodné zemi zůstat. Protože měla podporu rodičů, sedm dní po okupaci emigrovala. Nejdříve našla zázemí u příbuzných ve Vídni a později, i díky svým korespondenčním přátelům, zakotvila v Anglii. Tam se setkala se svým budoucím mužem, společně vychovali tři děti. Pracovala v různých profesích, jako ošetřovatelka, učitelka anatomie nebo tlumočnice. Její maminka za ní přijela v 80. letech a již u ní zůstala až do své smrti. V roce 2023 žila Helena Johnson v Anglii.
