Dost mě znepokojuje vzrůstající populismus. Přiznám se, že z toho skoro nespím
Jiří Kameníček se narodil 20. května 1937 v Brně. Kvůli spojeneckým náletům na město se rodina ke konci druhé světové války na čas přestěhovala k příbuzným do obce Březce (dnes součást Štěpánova). Zažili tam dramatické boje závěrečných dnů války, po kterých skončil dům, v němž se ukrývali, v plamenech. Následně se rodina vrátila do otcova rodiště v Moravských Loděnicích (dnes část Bohuňovic), kde otec Ladislav Kameníček převzal dědičný grunt s dvanácti hektary polností. Jako poslanec Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou se otec nepřímo účastnil událostí, které v únoru 1948 vedly ke komunistickému puči. Stál tehdy v opozici vůči komunistické straně, za což v následujících letech tvrdě zaplatil. Zbavili ho poslaneckého mandátu, vyloučili z pedagogického sboru VŠZ Brno, v roce 1949 devět měsíců bez soudu věznili a nakonec odsoudili k patnácti letům vězení. Perzekuce se nevyhnula ani jeho rodině. Syna Jiřího, který se výborně učil, sice nechali v roce 1958 krátce po otcově zatčení složit maturitu na průmyslové škole, ale jeho bratra Ladislava tehdy z jiné průmyslové školy vyloučili. Pamětníka pak kvůli špatnému třídnímu původu nepřijali na vysokou školu. Následně nastoupil do strojíren v Uničově, kde pracoval až do odchodu do penze. Jiří Kameníček stále usiloval o studium na vysoké škole a rok po propuštění otce z vězení dostal konečně doporučení. Nastoupil pak na dálkové studium Strojní fakulty VUT v Brně, kterou úspěšně dokončil v roce 1972. Od roku 2000 žije Jiří Kameníček s manželkou v Bohuňovicích.