Židé by nikdy neměli lhát, ale chovat se tak, jak se mají Židé chovat.
Cecilia Kleinová, rozená Rothmannová, se narodila v říjnu 1928 v Porúbce, malé vesničce v okrese Sobrance na východě Slovenska. Její rodiče Áron a Fany, roz. Weissová, se starali o malé hospodářství a provozovali v obci obchod se smíšeným zbožím. Rodina ctila židovské tradice. Cecilia měla celkem šest sourozenců. Vedle nejstarší, nevlastní sestry Růženy z otcova prvního manželství to bylo pět chlapců: Alexander, Samuel Viliam, Emil, Adolf a Ignác. Pronásledování Židů v období druhé světové války nepřežili rodiče a bratři Samuel Viliam, Adolf a nejmladší Ignác. Oblast, kde rodina žila, se stala po rozbití Československa součástí maďarského záboru. Situace pro Židy nebyla příznivá, rodina Rothmannových mohla zůstat ve vlastním domě poměrně dlouho, až do Pesachu v roce 1944, kdy byli náhle deportováni přes ghetto v užhorodské cihelně do koncentračního tábora Osvětimi-Birkenau. Hned při první selekci byla na „špatnou stranu“ poslána maminka s dvěma nejmladšími chlapci. V Osvětimi-Birkenau žila Cecilia v tzv. cikánském táboře a velmi jí pomohlo, že byla ve stálém kontaktu se sestrou Růženou, která ji podporovala jídlem. Po půl roce pobytu v Osvětimi byly společně se sestrou zařazeny do pracovního transportu do saského Zittau (Žitava), kam dorazily 1. listopadu 1944. Zde Cecilia pracovala v hale u pásu na opravách vojenských letadel poškozených na frontě, zatímco sestra Růžena pracovala u výstupní kontroly. Po osvobození v květnu 1945 se Cecilia se sestrou vrátila do rodné Porúbky. Po čase se odstěhovala do Velkých Kapušan, kde založila rodinu a žila tam až do roku 1974, kdy se odstěhovala do Čech do Teplic. Zde se podruhé provdala, vzala si Chaima Kleina. Byla dlouholetou členkou místní židovské náboženské obce, zemřela 15. října 2014.