Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.
Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)
Utéct, to není jednoduchá věc
narodil se v roce 1925 poblíž Českého Těšína
měl pět sourozenců
v šestnácti letech byl totálně nasazen v Reichu, v zemědělství
útěk z nucených prací do Anglie
výcvik u tankistů
raněn během bojů ve Francii
bojoval v Itálii v bitvě o Monte Cassino, kde byl také raněn
přeškolen na radistu
po válce studoval v Oxfordu
za válečný žold koupil s kamarády třetinu domu v Seifertově ulici v Praze, který mu byl poté zabaven komunisty
návrat do ČSR kvůli špatnému zdravotnímu stavu maminky
vyučil se v obchodě s potravinami
v 50. letech zaměstnán u Oderské plavby jako vedoucí účtárny
po zbytek aktivního života byl zaměstnán jako skladník u Technoplynu
po roce 1989 navrácen komunisty zabavený majetek
zemřel 19.12. 2014
Bernard Kobierski se narodil v roce 1925 na Těšínsku v části, která patřila k Československu. Měl pět sourozenců, z nichž někteří ještě žijí. Po vypuknutí druhé světové války byl v pouhých šestnácti letech totálně nasazen v Německu, odkud s kamarádem Francouzem utekli přes Francii do Velké Británie. V Anglii se nejprve léčil s nemocným žaludkem a poté absolvoval výcvik u tankistů. Bojoval ve Francii, kde byl poprvé raněn. Podruhé byl raněn v Itálii během bitvy o Monte Cassino. Po druhém zranění skončil u tankistů a přeškolil se na radistu. Po válce nastoupil ke studiu na univerzitě v Oxfordu, ale kvůli špatnému zdravotnímu stavu maminky se vrátil do Čech. Mezitím však Evropu rozdělila železná opona a komunisté už ho do Anglie zpátky nepustili. Po vyučení v obchodě s potravinami byl v 50. letech nejprve zaměstnán u Oderské plavby, posléze pracoval jako vedoucí finanční účtárny. V roce 1957 se oženil a v šedesátých letech změnil práci - byl zaměstnán jako skladník ve společnosti Technoplyn. Za válečný žold si koupil spolu s několika kamarády činžovní dům v Seifertově ulici v Praze, který jim byl komunisty zabaven a vrácen až po roce 1989. Dnes žije ve vojenské nemocnici ve Střešovicích.
© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Stories of the 20th Century TV
Příbeh pamětníka v rámci projektu Stories of the 20th Century TV (Viktor Portel)
Příbeh pamětníka v rámci projektu The Stories of Our Neigbours (Tereza Hunalová)