Nemít v životě nepřátele
Vladimír Kolář se narodil 17. ledna 1936 v Temelínci jako prostřední ze tří synů sedláka. Jako malý chlapec musel rodině pomáhat v zemědělství, vázal snopy do panáků, oral, sklízel seno. Byl vychován ve víře a úctě k práci. Jeho nejranější vzpomínka je na to, jak otec 2. října 1938 odjel vlakem v rámci všeobecné mobilizace bránit hranici a za dva dny se vrátil domů, protože byla podepsána mnichovská dohoda. Maminčin bratr byl před válkou členem finanční stráže v Přední Výtoni, za války pomáhal partyzánům jako zprávařská spojka. Pamětník nastoupil v roce 1942 do obecné školy v Křtěnově, později ji Němci přesunuli do Temelína. Po absolvování čtyř let na měšťanské škole v Týně nad Vltavou nesměl Vladimír Kolář dále studovat kvůli svému původu, rodina vlastnila 18 hektarů půdy a lesů. Díky přímluvě rodinného známého se směl vyučit nástrojařem v Kovosvitu v Sezimově Ústí. Dostal umístěnku do zbrojovky ve Strakonicích, kde pak dva roky studoval večerní průmyslovku. Jeho teta lékařka mu zařídila možnost studovat na průmyslové škole v Písku. Po dvou letech vojenské služby v Olomouci začal pracovat v Kovosvitu v Sezimově Ústí, oženil se a měl tři děti. Jeho tchán byl za války členem odbojové skupiny Šumava II. Vladimír Kolář se po čtyřech letech v Kovosvitu dostal do konstrukce, kde pracoval až do důchodu v roce 1996. V srpnu 1968 zvažovali s manželkou emigraci do Rakouska, nakonec se rozhodli kvůli starým rodičům zůstat v Československu. V roce 1988 jim stát vyvlastnil dům a pozemky kvůli stavbě jaderné elektrárny Temelín. Po roce 1989 byl znechucen z toho, jak komunisté převlékli kabáty a dnes se vydávají za demokraty.