A jenom jsem pokaždé slýchala, že všechno se musí vydržet
Magda Konvalinová, za svobodna Bláhová, se narodila 18. června 1957 v Pacově. Oba její rodiče pocházeli ze selských rodů, otec se narodil na statku ve Smetanově Lhotě u Písku a matka v Horní Světlé u Pacova. Po svatbě střídavě bydleli a pomáhali při sezonních pracích na obou statcích, dětství má proto Magda Konvalinová spojené s častým stěhováním. Do školy začala chodit v roce 1963 v Táboře, po jejím ukončení chtěla dál studovat na zemědělské škole, a přestože měla dobré výsledky, ke studiu ji nepřijali. Nechápala proč a stejně tak nerozuměla drobným ústrkům ze strany některých vyučujících na základní škole. Teprve ve svých sedmnácti letech se poprvé dozvěděla, v pro ni nepříjemné a ponižující situaci, že její otec byl ve vězení. V této souvislosti také poprvé zaznělo pro ni do té doby neznámé slovo kulak. Rodiče, zřejmě v obavách z možných následků, se vysvětlení opakovaně vyhýbali. Značnou část dětství a rané dospělosti ji proto provázel pocit viny za něco, co sama nezpůsobila, a ani netušila, čeho by se měl týkat. Až po roce 1989 našla v pozůstalosti po své babičce dokumenty o otcově uvěznění na počátku 50. let. Tehdy teprve začala chápat některé souvislosti. Vyšetřovací spis jejího otce Františka Bláhy je uložen v Archivu bezpečnostních složek a podle něj měl sepisovat a rozesílat letáky zesměšňující komunistický režim. Ale podle kusých sdělení babičky Magdy Konvalinové měly být letáky podstrčené s cílem rodinu Bláhových, odmítající vstup do zemědělského družstva, poškodit. Přesto až do roku 1963 nátlaku odolávali, byť se všemi důsledky, které jim takový postoj přinášel. V roce 1990 dostala Magda Konvalinová vyvlastněná pole a hospodářské budovy zpět, na statek se vrátila v roce 2000 a začala s jeho obnovou.