Komunisti ho zbavili sutany. Faráře poté dělal chartistům i vězňům
Josef Kordík se narodil 1. srpna 1948 v Jilemnici, ale vyrůstal v Nové Vsi nad Popelkou. Otec byl během druhé světové války totálně nasazený v ústecké chemičce, nakazil se však tyfem a propustili jej na léčení. V Nové Vsi měla rodina dva hektary vlastního lesa, o který ji komunisti připravili v roce 1956. Josef Kordík vystudoval chemicko-textilní školu ve Dvoře Králové nad Labem s rozšířenou výukou angličtiny. Kvůli tomu na vojně dělal odposlechy Američanů, během okupace v srpnu 1968 ale odposlouchával a rušil také sovětské vojáky. Po vojně nastoupil na textilní fakultu v Liberci a současně navštěvoval místní faru. Během studia se na základě božího vnuknutí rozhodl stát farářem a přestoupil na fakultu bohosloví v Litoměřicích. Zde studoval až do roku 1975 během sílícího normalizačního tlaku na církev. Po vysvěcení nastoupil jako kaplan v Bílině. V roce 1978 se rozhodl podepsat Chartu 77, což následně vedlo k jeho vyloučení z církve a k trestnímu stíhání. Státní bezpečnost ho opakovaně vyslýchala a sledovala. Josef Kordík navázal bližší vztah s chartisty, s katolickým disentem i severočeským undergroundem. Účastnil se přednášek, divadelních představení i setkání katolického disentu. Během osmdesátých let pracoval jako řemeslník ve výrobně nábytku. Vyučil se uměleckým truhlářem a ke konci komunistického režimu si založil živnost. Krátce po sametové revoluci se vrátil do církve a stal se farářem v Železnici. Působil také jako vězeňský kaplan ve Valdicích, kde vedl rozhovory s vězni i bohoslužby. V roce 2021 žil v Železnici a stále vedl tamní farnost.