Stýkala jsem se s Čechy i Němci, prostě to tehdy bylo úplně jedno
Edita Kosinová, rozená Spieglerová, se narodila 16. prosince 1921 v Brně v tehdejším Československu do plně asimilované židovské rodiny. Vystudovala evangelickou německou školu, poté přešla na dívčí lyceum a po jeho absolvování pracovala v obchodě. Jak sama poznamenává, před rokem 1939 neexistovaly v Brně žádné národnostní problémy a o svém židovském původu se dozvěděla až s příchodem nacismu. Otec uvažoval, že pamětnici a jejího bratra Petra pošle do Anglie, ale nakonec si to rozmyslel. Ze svého bydliště byli Spieglerovi přestěhováni do staré části Brna, odkud dne 1. prosince 1941 odjela celá rodina transportem G do terezínského ghetta. Zde bydleli v Sudetských kasárnách a poté byla pamětnice s maminkou přesunuta do Drážďanských kasáren. Edita pracovala v Terezíně jako sestřička v infekční nemocnici a tato práce po nějaký čas fungovala jako ochrana pamětnice i její rodiny před transporty na východ. 15. května 1944 však byli rodiče zařazeni do transportu a s nimi se přihlásil také bratr Petr s přítelkyní. Rodiče byli v červenci 1944 zplynováni a bratr prošel dalšími koncentračními tábory, Schwarzheide a Sachsenhausen-Oranienburg, než byl (pravděpodobně) v březnu 1945 zastřelen. Pamětnice zůstala v Terezíně. Při léčení vězňů se v dubnu 1945 nakazila skvrnitým tyfem. Po návratu do Brna nedostala zpět byt ani obchod, protože se její otec v roce 1933 přihlásil k německé národnosti. Pamětnice odešla pracovat do Žatce jako zdravotní sestra a v ordinaci se seznámila se svým budoucím manželem. Měla však odjet do Austrálie za příbuznými, a tak se brzy vdala, ovšem manžel, který sloužil jako voják v Žatci, byl zřejmě kvůli odbojové skupině Praha-Žatec odeslán do dolů Laušman u Kladna a poté do Terezína. Manžel nakonec dostal modrou knížku a společně se přestěhovali do Prahy, kde Edita Kosinová žije dodnes. Edita Kosinová zemřela 26. srpna 2018.