Strachy jsem se celá třásla, děti byly malý, ale mně bylo přitom velmi ouzko
Božena Křivková, rozená Zajíčková, se narodila 19. března 1925 v severočeských Košticích jako nejmladší z pěti dětí. Celý svůj život věnovala práci s dětmi, vystudovala učitelský ústav pro mateřské školy a po válce odešla do pohraničí, do Vroutku u Podbořan, kde založila mateřskou školu. Brzy se vdala za volyňského reemigranta Jana Křivku, který za války bojoval ve Svobodově armádě. Po roce 1948 rodiče pamětnice čelili silnému nátlaku, aby vstoupili do zemědělského družstva, a pro rodinu tak začalo velmi náročné období, kdy museli všichni pomáhat, aby rodiče splnili dodávky nařízené komunisty. Pronásledování se nevyhnulo ani bratrovi pamětnice Jiřímu Zajíčkovi. Tomu komunisté znárodnili hospodu, a tak musel nastoupit do továrny v Lovosicích. Protože byl nespokojen s pracovními poměry ve svém novém zaměstnání, podepsal žádost sepsanou ostatními dělníky, aby jim vrátili přídavky za víkendy. Následky na sebe nedaly dlouho čekat, bratra zatkli příslušníci StB a patrně podlehl mučení při výslechu, ačkoli oficiální vyšetřovací verze tvrdila, že spáchal sebevraždu. Tlaku komunistické bezpečnosti čelil i manžel pamětnice Jan Křivka, který se stal pravoslavným knězem a spravoval oblast Františkových Lázní a Aše. Božena Křivková měla sama problém najít zaměstnání a bylo jí bráněno v tom, aby pracovala s dětmi. Za publikování článku o náboženské výchově dětí ji vyšetřovala policie a další publikování jí bylo znemožněno. K pedagogice se vrátila až od poloviny šedesátých let.