profesor PhDr., CSc. Jaro Křivohlavý

„Ve dřevěných vratech byla ještě malá vrátka, tak akorát pro jednoho člověka. Těmi jsme chodili, když jsme šli jednotlivě. Pan Šimerka utekl před Pinďou [velitel Malé pevnosti Terezín Jindřich Jöckl], utekl, zabouchnul tyhle dveře a ony mu skutečně zaklaply. Jenže Pinďa ho chtěl do těch dveří kopnout, a tak mu tam zůstala bota. Pro nás, kteří jsme tam byli, to byla ohromná legrace, ale Šimerka měl štěstí, že to přežil.“

„Jeden z vězňů byl ,Zimmerkomandant‘, velitel cely. Protože Němci se často ptali na různé věci, tak velitel cely musel umět dobře německy. V našem případě, na šestadvacítce, kde jsem byl nejdéle, to byl Fabuš. Jmenoval se Fabián, my jsme mu říkali Fabuš. Pocházel z Lounek a tam se mluvilo hodně německy, čili uměl velice dobře německy. Já jsem ho obdivoval, protože kdykoliv nějaký německý potentát vstoupil do cely, tak on musel podávat hlášení. To hlášení vypadalo asi tak, že je nás třeba šedesát sedm a on řekl: ,Třicet dva je v Lovosicích, sedmnáct v Litoměřicích. Osm tam, další tam...‘ On to všechno vyjmenoval. Ale brilantně! Jako kdyby to četl.“

„Jmenuji se Jaro Křivohlavý. Mám ještě jedno jméno, Borek, ale to nepoužívám. Původně jsem se měl jmenovat Borek Křivohlavý, ale úředník říkal, že to nesmí být. Jenom jména v kalendáři mohou být jako hlavní jméno. Tak si otec vzal kalendář, bylo zrovna 21. března a stálo tam červeně: Jaro. ,Tak se bude jmenovat Jaro.‘ Takhle jsem dostal své jméno. Nejsem ani slavný, ani mírný. Narodil jsem se v Třebenicích 19. března 1925, byl zrovna pátek.“

„Trvalo léta, než se to probojovalo, ale nakonec jsme začali pracovat na mezinárodní normě Safety Colours a tehdy mi většina samozřejmě pomáhala. Scházeli jsme se se zástupci cizích států na různých místech ve světě. Rusové byli proti tomu, aby se používala červená, Indové byli proti tomu, aby se používala oranžová... Nakonec byla ta norma skutečně přijata jako celosvětová. Výsledek vidíte třeba na nádraží, tam jsou pracovníci žlutě označení, nebo na schodišti je první schod vždycky žlutý a celá řada jiných věcí na strojích a zařízeních, bezpečnostní tabulky u elektřiny, to je všechno podle této normy Safety Colours.“