Miloš Kříž

„Nosili jsme skautské košile, ze kterých jsme vše odpárali. Každý měl takový filc, na kterém byly patentky, kterými se připínal ke košili. Na filcu byly našité všechny skautské symboly: domovenka, číslo oddílu, slibová lilie, označení rádce nebo podrádce a služební léta – lipové lístky. Celé to bylo přicvaknuté na levé kapse košile a v případě nutnosti to bylo možné rychle strhnout. Šátek jsme měli také, ale to mohl mít kdekdo. I když byl hnědý, tak to by lidé asi také poznali, že jsme skauti.“

„V roce 1969 jsme tábořili v Krušných horách u Českého Jiřetína, kde má Kim chatu. Nejbližší kostel byl asi dvacet kilometrů daleko, v Litvínově. Mše začínala asi v osm hodin, takže my jsme vstávali ve čtyři ráno a šli těch dvacet kilometrů pěšky. Většinou to bylo z kopce, protože jsme byli na hřebenech. Účastnili jsme se kázání a poté šli za odměnu na polívku. Nevěřící kluci s námi chodit nemuseli, mohli zůstat v táboře, ale když se dozvěděli, že po mši chodíme do restaurace, tak obětovali těch dvacet kilometrů, aby s námi mohli na polívku. Nazpátek jsme pěšky nechodili, to už jel autobus, který ráno nejezdil. Jinak bychom jím asi jeli. Byla to taková pouť.“