Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Růžena Křížková (* 1924)

• narodila se 11. března 1924 v Praze-Strašnicích jako Růžena Neubauerová

• vystudovala dívčí reálné gymnázium ve Vodičkově ulici

• po uzavření vysokých škol během druhé světové války nemohla studovat

• byla totálně nasazena do pražské pobočky továrny Philips, kde pracovala jako korespondentka

• v letech 1945–1948 pracovala jako úřednice na americkém velvyslanectví v Praze

• během komunistického převratu v únoru 1948 byla na svatební cestě v Rakousku

• v letech 1965–1969 byla členkou KSČ

• od roku 1969 pracovala pro americkou leteckou společnost Pan American

• služebně cestovala do západních zemí, navštívila USA, Německo, Švédsko nebo Velkou Británii

• Státní bezpečnost ji vedla jako nepřátelskou osobu a nechala ji sledovat

• v roce 1977 získala podruhé práci na americkém velvyslanectví

• od roku 1984 v důchodu

• byla dvakrát vdaná, bezdětná

• v roce 2022 žila v Praze

Růžena Křížková
Růžena Křížková se narodila 11. března 1924 na pražském Žižkově. Její otec byl bankovní
úředník, matka byla v domácnosti. Chodila na obecnou školu a poté na dívčí gymnázium ve
Vodičkově ulici. Kvůli uzavření vysokých škol nacisty nemohla pokračovat ve studiu a musela
pracovat u německé firmy. Po válce začala pracovat v podniku zahraničního obchodu. Změny
přišly po komunistickém převratu - Růžena Křížková nikdy nevěřila komunistům a nikdy nebyla
členkou strany. Proto musela svou práci po roce 1968 opustit. Protože se v mládí učila od
známého soukromě anglicky, byla na začátku sedmdesátých let přijata do americké letecké
firmy Pan American. Tento profesní posun jí změnil život. V Praze vítala americké prezidenty
a jiné významné osobnosti. Ačkoliv nikdy neemigrovala a byla sledována StB, žila díky své
práci na poměry totalitního Československa velmi svobodný život. Byla dvakrát vdaná, děti
nikdy neměla.