„Poprvé za mnou přijela budoucí manželka v listopadu 1953, ona do té doby nevěděla, jak vypadám. Měli jsme tak několik návštěv. Napsal jsem jí pozvánku a přijela jako sestřenice. Musela se chovat jako sestřenice, tak jsme si dali pusu. Když přijela domů, tak jí její maminka říkala: ,Prvního, koho vidíš, tak mu dáš hned pusu, to se musíš omluvit!‘ “
Stáhnout obrázek
Václav Kytl se narodil v roce 1928 v české vesnici Kupičov na Volyni, v tehdejším Polsku. Po vypuknutí války se od roku 1943 účastnil pravidelných hlídek kupičovské domobrany, o rok později, již po přechodu fronty, byl svědkem sovětského bombardování Kupičova. Sovětské letectvo si tehdy spletlo cíl. Poté se až do poloviny roku 1945 účastnil hlídek v rámci čety volyňských Čechů, která bojovala proti banderovcům. V létě 1945 dostal propustku do Rovna a odtud se v září 1945 vydal do Žatce. Začal studovat na obchodní škole v Postoloprtech; jeho rodiče přišli do českých zemí o dva roky později, v roce 1947. Po únoru 1948 byl Václav Kytl aktivní ve skupině mladých lidí, zejména Volyňáků, kteří distribuovali letáky agitující proti bolševickému režimu. V listopadu 1948 byl zatčen a odsouzen na šest let. Po propuštění z kriminálu ho zaměstnali jen s krumpáčem na dráze. Relativního zlepšení poměrů na začátku šedesátých let využil tak, že si při zaměstnání dodělal maturitu na stavební průmyslovce. Pracoval ve stavebním útvaru nedalekého státního statku. Většinu svého života prožil a dodnes žije v severočeském Mašťově.
