Měli jsme průkaz repatriantů, ale žádní repatrianti jsme přeci nebyli!
Narodil se 23. května 1933 ve Lvově, tehdy na polském území, do polské rodiny Michala a Emilie Leśkówových. Vyrůstal v dělnické kolonii v části Malé Krzywczyce, kde jeho tatínek pracoval v továrně. Později se rodina přestěhovala do domku u jedné z hlavní lvovských ulic – Łyczakowské. Na ní sledoval příchod sovětských vojáků po napadení Polska SSSR v září 1939. Sovětská okupace neblaze poznamenala život rodiny. Maminka Emilia byla zatčena NKVD jako spekulantka, protože si nakoupila látku na šaty pro sebe a svoji dceru. Za to putovala na šest měsíců do vězení. Poté, co Německo napadlo Sovětský svaz, Sověti vězně odvezli na práci na Sibiř a rodina o matce nedostala zprávu až do konce války. V době německé okupace pamětník sledoval převozy Židů na práce a byl svědkem, jak do nich ostaraha při pokusu o útěk střílela. Po válce se musela rodina na základě dohody o východní hranici SSSR vystěhovat ze Lvova. Usadili se ve Wroclawi (německy Breslau), která se po válce po posunutí polských hranic na západ připadla Polsku.