Chava Livni

* 1926

  • „Došli jsme do Osvětimi. Každý zažíval to samé. Nevím proč, ale vždycky pršelo. Pršelo, byl podzim. Potkala jsem tam několik dívek, ty, které nás holily a tak, které šly ve 42. roce do transportu, to byly veteránky. Ony jen potvrdily to, co jsem věděla. Vlastně překvapením bylo to, že po té sprše nás nahnali do baráku a ne do plynu.“

  • „Jen se pamatuji, že ve stejném oddělení [vlaku] byla moje bývalá učitelka… Religionslehrerin… náboženství. My jsme se jí vždy hrozně smáli, protože měla paruku a pokaždé, když se rozčilila, tak dělala s tou parukou takhle. Měla asi devět dětí, pobožná. Asi tříletou holčičku, Mindl se jmenovala, jsem jí vzala, protože neměla dost rukou na těch devět dětí. A celou cestu na mně to dítě spalo. To bylo strašné, protože jsem přesně věděla, co ji čeká.“

  • „Přeci jen večer nebo po práci někdo něco vyprávěl. Buď knihu, kterou přečetl, něco, co viděl v divadle, vždy byla nějaká kultura. Nebo se zpívalo. Vím, že jedna z těch esesaček, které nás hlídaly – byly dvě slušné – jedna, už trochu starší, kterou potom dali do penze, protože jí bylo přes čtyřicet. Už jsme byly v těch barácích a podél plotu zvenčí vedla cesta. Byly dny, kdy jsme nepracovaly, byly Velikonoce nebo něco, už bylo trochu sluníčka, my jsme seděly u toho plotu a ona šla okolo. Ani se na nás nedívala, ale jako by pod bradu si říkala: ,Neztraťte odvahu, děvčata, brzy bude konec. Vydržte to.‘ To bylo úplné šílenství, že to udělala.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kiryat Tivon, 08.05.2014

    (audio)
    délka: 01:22:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Zachránit co nejvíce lidí!

portrét.jpg (historic)
Chava Livni
zdroj: Archiv pamětnice

Chava Livni se narodila 21. července 1926 jako Eva Fürstová do asimilované, německy mluvící židovské rodiny v Bratislavě. V roce 1941 se připojila k mládežnickému sionistickému hnutí Makabi Hacair. To organizovalo praktické přeškolovací výcviky, kde celé skupiny mládeže žily komunitním způsobem a připravovaly se na odchod do Palestiny. Později se hnutí specializovalo na pomoc pronásledovaným Židům. Chava se podílela na padělání dokladů. Razie na bratislavské Židy se uskutečnila 29. září 1944 a zatčena byla také celá rodina Fürstových. Přes tábor v Seredi jeli do Osvětimi. Chava s mladší sestrou Agi zůstaly spolu. Maminku poslali rovnou do plynu. Chava se sestrou byly převezeny do Freibergu poblíž Drážďan, spadajícího pod koncentrační tábor Flossenbürg a pracovaly v továrně na letecké součástky. Na konci dubna 1945 se dostaly do koncentračního tábora Mauthausen, kde se dočkaly osvobození. Vrátily se do Bratislavy a v přidělené vile začaly pracovat s židovskými poválečnými sirotky. Chava se tu potkala s Maxem Liebenem, kterého si v roce 1946 vzala. Do Haify připluli v květnu 1949. Nejdříve žili v kibucu, pak se přestěhovali do vlastního domku v Kiryat Tivon, kde bydlí dodnes.