Těm, kteří Boha milují, všechno slouží k dobrému
PhDr. Eva Mádrová se narodila 9. července 1927 v Brně. Otec Miloslav Kopřiva byl profesorem na Vysoké škole technické v Brně. Matka Anna, rozená Leherová, byla v domácnosti. V 30. letech získal otec místo městského architekta v Košicích a Eva tam v roce 1938 dokončila obecnou školu. Když se situace na Slovensku přiostřila, matka s dcerou se vrátily do Brna, kde Eva vystudovala reálné gymnázium. Následovalo studium filozofie a historie na filozofické fakultě. Vstoupila do Akademického klubu Tábor - AKT, studentské platformy vyrůstající v myšlenkovém ovzduší Církve československé (husitské) - CČS(H). Tam poznala i svého manžela, faráře CČS Adolfa Mádra. Nastoupila jako učitelka na střední školu ve Vranovicích a od září 1951 byla přeložena na střední školu při Ústavu pro tělesně vadné v Brně. Eva Mádrová se již od vysokoškolských studií pohybovala v okruhu přátel, kteří měli vyhraněné postoje ke komunistickému režimu. Vedle spolužáka Miroslava Káni mezi ně patřil i JUDr. Zdeněk Kessler, který se svými kolegy z neformálního poválečného politického klubu začal ilegálně shromažďovat a archivovat zprávy politického a hospodářského charakteru o situaci v ČSR, které se snažili posílat do zahraničí. Eva působila jako spojka, sepsala též stať na obhajobu myšlenek T. G. Masaryka. Skupina (někdy nazývaná POP) rovněž vydávala ilegální časopis Plamen. Její činnost však byla od počátku monitorována a infiltrována StB. Dne 26. listopadu 1953 si pro Evu Mádrovou přišla StB. Uvěznili ji v Praze-Ruzyni, poté do staré brněnské věznice na Cejlu, kde čekala na soud. Hlavní líčení krajského soudu se skupinou Zdeněk Kessler a spol. se konalo 19. března 1954 v Brně. Eva Mádrová byla pro trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzena ke čtyřletému těžkému žaláři, ztrátě čestných občanských práv na dobu pěti let, propadnutí poloviny jmění a peněžitému trestu ve výši 1000 Kč. Přišly tvrdé roky v komunistických věznicích a lágrech v Pardubicích a slovenských Želiezovcích. Podmínečného propuštění se Eva Mádrová dočkala 16. srpna 1956. Návrat domů však nebyl totožný s návratem do svobody. Paní Mádrová jen těžko sháněla zaměstnání. Situace se na čas vyřešila narozením synů. Poté se jí podařilo sehnat alespoň místo ve skladu u Montovaných staveb. Později přešla ke Službám města Brna, kde působila až do roku 1973. Během uvolnění v druhé polovině 60. let Eva Mádrová absolvovala studia psychologie a od roku 1973 až do svých 73 let pracovala v pedagogicko-psychologické poradně. Počátkem 90. let založila s MUDr. Luďkem Skálou a skupinou dalších příslušníků CČS(H) nejprve nadaci, později občanské sdružení Betanie - křesťanská pomoc, které podává pomocnou ruku potřebným, zejména seniorům. Dnes toto sdružení krom jiného provozuje i Villu Martha, domov se zvláštním režimem v Hrušovanech u Brna. Její odchod k Pánu 29. listopadu 2009 byl předznamenán právě slavnostním otevřením Villy Martha.