Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Ilsa Maier (* 1922  †︎ 2021)

• narozena 15. května 1922 v Brně do středostavovské židovské rodiny

• otec prokuristou ve firmě svého tchána, zabit nacisty při incidentu v brněnské kavárně v srpnu 1939

• spolu s matkou deportována v roce 1941 jedním z prvních transportů do ghetta Terezín, těsně předtím se provdala

• v Terezíně pracovala ve zdravotnictví, poté pečovala o předškolní děti

• v roce 1944 dobrovolně následovala manžela do transportu do Osvětimi

• v Osvětimi-Birkenau strávila 6 týdnů, zachycena na dobové fotografii

• spolu se sestřenicí Margit deportována na otrocké práce do zbrojního průmyslu, internována v lágru Kudowa (spadal pod koncentrační tábor Gross Rosen ve Slezsku)

• po válce se shledala s matkou i babičkou, manžel zahynul v Dachau

• nastoupila na univerzitu, provdala se za Františka Maiera

• celá rodina na pozvání strýce odcestovala v roce 1947 do USA, tam se manželům Maierovým narodily dvě děti

• zemřela 7. února 2021

Ilsa Maier se narodila 15. května 1922 v Brně jako Ilsa Drexlerová do dobře situované židovské rodiny. Podle svých slov prožívala velmi šťastné dětství až do svých 17 let. Tehdy - 15. srpna 1939 - zfanatizovaná skupinka nacistů zaútočila na Židy v jedné z brněnských kaváren a Ilsin tatínek útok nepřežil. Pokus o odjezd do Anglie zmařilo vypuknutí druhé světové války v září 1939. I přes sílící perzekuci židovského obyvatelstva se Ilsa snažila žít normálním životem, dokud to bylo možné. Studovala reálné gymnázium, poté pracovala v židovské školce. Koncem roku 1941 však spolu s matkou musely nastoupit do jednoho z prvních transportů do terezínského ghetta. Tam Ilsa pracovala nejprve jako ošetřovatelka u kojenců, kvůli sérii onemocnění však po čase musela zdravotnictví opustit a pracovala jako vychovatelka předškolních dětí. Když byl její tehdejší manžel, kterého si vzala těsně před odjezdem do Terezína, roku 1944 přikázán do transportu na východ, Ilsa se dobrovolně přihlásila s ním. V Osvětimi-Birkenau se Ilsa setkala se svou sestřenicí Margit (později Novákovou) a spolu byly v selekci určeny na práci. Ilsa Maier i Markéta Nováková jsou zachyceny na unikátním snímku neznámého fotografa - nacistického dozorce. Ilsa po mnoha letech fotografii náhodně objevila v newyorském knihkupectví v publikaci o osvětimském veliteli Rudolfu Hössovi.

Po šesti týdnech v Birkenau byly obě sestřenice transportovány do slezského městečka Bad Kudowa (česky Lázně Chudoba, dnes Kudowa Zdroj v Polsku) jen pár kilometrů od českého Náchoda. Byly internovány v koncentračním táboře spadajícím pod tábor Gross Rosen a musely pracovat v těžkých podmínkách ve zbrojním průmyslu. V Kudowě se také v květnu 1945 dočkaly osvobození.

Po válce se Ilsa shledala se svou matkou i babičkou, zato její manžel zahynul v Dachau. Začala studovat a sblížila se s manželovým přítelem Františkem Maierem, za kterého se nakonec provdala. Celá rodina využila pozvání strýce a roku 1947 odcestovala do USA. Úvahy, zdali mají v Americe zůstat, nebo se vrátit, vyřešil únorový komunistický převrat. Ilsa s rodinou dodnes žije v USA, vychovala dva syny. Do staré vlasti se často vrací, především za svou sestřenicí Markétou Novákovou.