Stál u okna a kulka mu prolétla tělem
Stáhnout obrázek
Josef Mareš se narodil 21. února 1932 v malé vesnici Pustá Kamenice na Vysočině. Rodina vlastnila tři hektarové polnosti, na kterých jeho otec hospodařil. Dne 2. května 1942 v půl osmé večer zaslechli obyvatelé obce výbuch z asi kilometr vzdáleného lesa Pekelec. Co se přesně v Pekelci stalo, popisuje kronika z nedalekého města Skuteč, zkrácená citace: „2. 5. 1945 asi o ½ 20. hodině večer v lese Pekelci vyhodili partyzáni do povětří vlakový transport německé armády. Němci vlak zastavili a šli pátrat po příčině. Partyzáni ušli, jednomu však snad prostřelili Němci vycpávku v šatech na rameně. Velitel vlaku dal příkaz prohledat les. Bylo již přítmí a při tom se Němci postřelili navzájem. Prý měli 3 mrtvé a 18 raněných. Lidi, které postihli poblíže, přivedli k vozům. Václav Hvězda z Čachnova a jeho synovec, 15letý Jiří Pospíšil z Čachnova, šli do Pusté Kamenice na májovou pobožnost. Stali se podezřelými, že měli zablácené boty. Prosili velmi, aby je nechali, ale Němci je zastřelili. 33letý Ladislav Sodomka, řezník v Pusté Kamenici, byl přiveden, vyloupeny mu oči, zohaven a pak zastřelen. Se Sodomkou se běžel na příhodu podívat Jaroslav Dostál z Čachnova. Tyto lidi po nějakou chvíli od vlaku pustili a na louce je zastřelili, jakoby na útěku. Sodomkovi, Hvězdovi a Dostálovi vzali boty a šaty, Pospíšil byl mlád a měl boty a šaty malé. Pak zahájili Němci prohlídky po obci Pusté Kamenici. Němci měli snad zprávu nebo podezření na železničáře. Prohlíželi u Brdíčků č. 21, kde syn Jan je zaměstnán u dráhy. Tam Josef Brdíčko, mladší Janův bratr, měl namále. Je absolventem obchodní akademie a byl učitelem učňovské školy ve Skutči. Přísně ho vyslýchali a dotírali naň. Pak ho pustili. 44letý Josef Mareš byl zastřelen ve své chaloupce, proti hostinci Olivovu, do které bylo střeleno. Jedna střela oknem zasáhla Mareše do přední komory srdeční a zabila jej.“ Pamětník si událost vybavuje, slyšel výbuch i střílení, večer se účastnil pobožnosti v kostele. Po válce mu zemřel otec a za rok přišla rodina o polnosti. Odešel na dráhu, opravoval koleje a dělal výhybkáře až do důchodu v Poličce.
