Rukovali chlapci i děvčata. Tak jsem šla taky
Emilie Marková se narodila ve vesnici Straklov na Volyni v roce 1922. Pocházela z rodiny volyňských Čechů. Její prarodiče přišli na Volyni v šedesátých letech 19. století. Navštěvovala polskou školu, v rámci vyučování měli také český jazyk. Rodina měla celkem osm dětí, dvě ale zemřely těsně po narození. Paní Emilie vzpomíná na těžkou sociální situaci, ve které se rodina nacházela. V roce 1939 začala druhá světová válka. Nepřipravené Polsko zanedlouho kapitulovalo a bylo rozděleno mezi Německo a Rusko. Celá Volyně byla připojena zpět k Sovětskému svazu. V roce 1940 začala paní Marková pracovat v kanceláři obilného skladu, kde se přijímaly předepsané odvody potravin od sedláků. V roce 1941 byla oblast obsazena Němci. Po osvobození Sověty vstoupila paní Marková do 1. československého armádního sboru. Byla zařazena do telefonní roty jako účetní, starala se také o zásobování jednotek. Účastnila se těžkých bojů u Dukly, kde padl její bratr. Po skončení války zůstala v Československu.