„Mým nejbližším příbuzným se nic nestalo.“ – „A věděli, že jste v UPA, nebo nevěděli?“ – „Kdo by to mohl někomu říkat? Tehdy se to neříkalo, [aby nedošlo k prozrazení]. Seděl jsem společně s několika chlapci a nikdo z nich to nevěděl.“
„Mládež, spíše jenom mládež. Nám říkal: ‚Jdeš!‘ A mlčíš. Nikoho neznáš. A je to. Říkal: ‚Odvez to!‘ A neříkal nám co. A za deset minut jsme dostali vzkaz.“
Vasyl Ivanovyč Martynjuk se narodil 18. února 1932 v obci Pidlužžja u Dubna v Rivnenské oblasti v tehdejším meziválečném Polsku. Ve své rodné obci prožil sovětskou (1939–1941) i nacistickou (1941–1944) okupaci Ukrajiny a v roce 1944 byl transportován do nacistického Německa na nucené práce. Po návratu vstoupil po roce 1946 do Ukrajinské povstalecké armády a působil v ní jako spojka (zvjazkovyj). Shodou šťastných náhod i díky pomoci svých blízkých se vyhnul sovětskému zatčení. Po celý svůj život pracoval v kolchozu. V době natáčení rozhovoru (2020) žil pamětník stále ve své rodné obci Pidlužžja na západní Ukrajině.
