Nechodili jsme se po vsi chlubit, že nám komunisti pověsili strejce
František Maxera se narodil 3. prosince 1943 v Jiřicích na Moravě. Během kolektivizace byla jeho širší rodina připravena o majetek, jeden ze strýců z otcovy strany byl popraven, druhý léta vězněn. Z kádrových důvodů nemohl studovat na vysoké škole, přijali jej však na uměleckoprůmyslovou školu v Brně. V šedesátých letech působil v dílně Ústředí uměleckých řemesel Praha v Kunštátě, jako keramik realizoval řadu veřejných zakázek, věnoval se i volné tvorbě. V roce 1966 poprvé samostatně vystavoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně. Na počátku sedmdesátých let byl zatčen v souvislosti s letákovou akcí rodiny Šabatových, poté přesídlil do Jiřic, kde provozoval vlastní dílnu. Pohyboval se v brněnských a pražských intelektuálních kruzích i v undergroundu, pomáhal s organizací koncertů skupiny Plastic People of the Universe. Roku 1975 byl odsouzen za pobuřování a držen ve věznici v Plzni-Borech, jeho případ však vyvolal mezinárodní ohlas, takže jej Gustáv Husák ještě téhož roku zahrnul do prezidentské amnestie. Jako jeden z prvních signatářů Charty 77 se stal terčem policejní a úřední šikany. V roce 1978 byl vyhnán do Rakouska, kde provozuje keramickou dílnu v obci Alberndorf im Pulkautal.