Petr Michálek

* 1966

  • "Asi půlka osmdesátých let, nevím, jestli to byl Velký pátek, nebo popeleční středa, každopádně dva dny půstu. Já jsem se tenkrát vrátil ze školy a ohřál jsem si párek. A tak ho vesele v té kuchyni jím u stolu a přišel táta z práce. Uviděl mě, on někdy dělal taková velká gesta, uviděl mě, jak jím párek, namáčím do té hořčice, přikusuju ten chleba, podíval se na mě, spráskl ruce a řekl: 'Petři, ty jíš maso?' Tak já jsem pokýval souhlasně hlavou, že ano, ale už jsem věděl, že se něco děje. Tak mně ta ruka pomaličku klesala na ten talíř a on mi říkal: 'Nám schválně ve vězení nedávali jídlo, a když přišel půst, tak nám dali maso a my to všichni odmítli.' S těmito slovy táta odešel. Já jsem ten talíř tak odsunul a cítil jsem se strašně provinile.“

  • „V Praze ten víkend probíhalo svatořečení Anežky České, takže spousta lidí se chystalo do Prahy, i Boskováků. Já jsem do Prahy nejel, ani na demonstraci, která tam byla svolaná na Letnou. Jel jsem do Brna opět, v sobotu 25. dopoledne jsem se ještě díval na televizi a zrovna tam byly záběry, jak na letišti v Ruzyni přistál Jarda Hutka, písničkář a folkař. Nechtěli ho pustit do republiky, aby prošel tranzitem přes letištní halu. Jel jsem do Brna, byl jsem u kamarádky, pustil jsem si televizi a byl záběr z Letné a zrovna Hutka zpíval Náměšť, takže to v sobotu 25. listopadu jsem si říkal, že to vyjde.“

  • „A když Petr Čepek v roce 1994 věděl, že se krátí jeho dny, tak trávil poslední týdny svého života na chalupě a projevil přání, že by se ještě rád setkal s Václavem Havlem, v té době už prezidentem republiky. Petr Čepek byl jeden z těch, kteří vedle něj vytvářeli historii OF od prvopočátku, od 18. listopadu. Na fotografiích se pohybuje v jeho blízkosti. Takže Václav Havel za Petrem Čepkem přijel na chatu, a když se loučili, tak od branky ten pan Čepek volal na pana Havla: 'A nenech se otrávit!' Je to těžké kolikrát, ale nenechat se otrávit. Nikým.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Studio PN Brno, 26.09.2019

    (audio)
    délka: 02:12:58
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nenechat se otrávit

Petr Michálek, rok 1990
Petr Michálek, rok 1990
zdroj: archiv pamětníka

Petr Michálek se narodil 18. září 1966 v Boskovicích, vyrůstal s rodiči a o rok starší sestrou Evou. Jeho otec František Michálek se během druhé světové války zapojil do odboje a v roce 1947 mu byl přiznán titul Československý partyzán. V roce 1949 ho zatkli a odsoudili za velezradu a špionáž na 20 let ve vykonstruovaném procesu s dalšími 65 studenty ve skupině „Vomela a spol.“. Po základní škole nastoupil Petr Michálek v roce 1981 na Střední zemědělskou technickou školu v Boskovicích. Během studentských let navštívil svého oblíbeného autora Jaroslava Foglara, aktuální dění mu zprostředkoval poslech zahraničních rozhlasových stanic. Po maturitě studoval jeden rok na filosofické fakultě nultý ročník, ale k dalšímu studiu přijat nebyl. Následující dva roky tak strávil vojenskou základní službou na Slovensku. V roce 1989 podepsal petici Několik vět a s kamarádem podpisový arch osobně odevzdali do schránky u bytu Václava Havla. Během sametové revoluce se zúčastnil několika demonstrací v Brně, v Boskovicích spoluzaložil Občanské fórum, podílel se na vylepování plakátů a přípravách generální stávky. Po revoluci nastoupil ke studiu na Univerzitu Palackého v Olomouci na obor dějiny dramatických umění a literatury, kde také se spolužáky natáčeli hrané filmy. Studia nedokončil, ale se spolužáky založili občanské sdružení Laputa a provozovali Art kino. Do roku 1998 pracoval v Muzeu Boskovicka. Od roku 1993 je jedním z dramaturgů Festivalu pro židovskou čtvrť v Boskovicích, který pořádá Unijazz Praha, z.s.. V roce 2002 se mu narodil syn Ondřej. Později vystřídal několik zaměstnání v různých nakladatelstvích. V současné době pracuje jako skladník a řidič pro nakladatelství Jota Brno a žije ve Veverské Bítýšce.